Ekonomika zdevastovaná léty diktátorského režimu a několika válkami, která má zároveň druhé největší zásoby ropy na světě. Jak velkou pomoc potřebuje? Kdo by jí vlastně měl pomáhat a kdo na to má dohlížet? Právě tyto otázky si kladou desítky světových ekonomů a politiků. Na jedné straně stojí názory, reprezentované především americkými politiky a zástupci prozatímní irácké vlády, že mezinárodní společenství musí Iráku poskytnout co nejrychleji rozsáhlou finanční pomoc, protože v sázce je stabilizace nejen Iráku samotného, ale celé oblasti Blízkého východu. Na druhé straně padají argumenty, že díky velkým zásobám ropy je Irák dostatečně bohatá země, a žádnou rozsáhlou finanční pomoc nepotřebuje. Například známý americký ekonom Jeffrey Sachs zastává ve své analýze (Hospodářské noviny, 22. října) názor, že Irák by neměl dostat ani dolar zahraniční pomoci. Ta by měla podle něj putovat do nejchudších zemí světa především na boj proti AIDS a hladomoru.
Ropné miliardy
Mezinárodní konference o pomoci Iráku, na níž se koncem října v Madridu sešli zástupci 73 zemí, řady mezinárodních institucí a nevládních organizací, Sachsův názor nesdílí. Analýza finančních potřeb Iráku dospěla k závěru, že v období 2004–2007 bude země potřebovat 56 miliard dolarů. Celkem byla přislíbena pomoc zhruba 33 miliard dolarů, která má být poskytnuta jak v podobě úvěrů, tak nenávratných příspěvků. Spojené státy přislíbily 20 miliard, Japonsko 5 miliard, Světová banka 3 až…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
