Listopad přinesl v Iráku zatím největší ztráty od konce války vyhlášeného Georgem W. Bushem 1. května, tedy za více než půl roku. Tak zní suché konstatování podložené cifrou celkem 112 obětí z řad státních příslušníků zemí, které se podílejí na obnově Iráku. Nejvýrazněji se v tomto směru projevil poslední listopadový víkend: zahynuli dva američtí vojáci, ale kromě nich také sedm španělských agentů tajných služeb, dva japonští diplomaté, dva jihokorejští dělníci a jeden kolumbijský obchodník. Podlomí to schopnost nasazení těchto států v Iráku? Podle postojů a prohlášení vlád se zdá, že nikoli.
První Polák
Na sumarizace amerických a britských ztrát si čtenáři novin už zvykli. Do poloviny listopadu při poválečných bojích zahynulo 155 Američanů a 12 Britů. Také už v srpnu se odehrály atentáty na sídla nadnárodních organizací v Bagdádu – OSN a Červený kříž. Ale teprve minulý měsíc začaly státy kontinentální Evropy počítat své padlé vojáky, policisty či agenty a vypravovat jim státní pohřby.
6. listopadu padl u města Karbalá první Polák. Major Hieronim Kupczyk byl zároveň prvním polským vojákem od druhé světové války, který padl v boji – podlehl zraněním, která utrpěl při přepadu vojenského konvoje. Polsko hraje v Iráku prestižní roli, vedle USA a Británie je jediným státem, který tam má na starosti celý okupační sektor. Jeho kontingent, přes 2000 vojáků, je čtvrtý…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
