Před vládou stojí rozhodnutí, které na dlouhou dobu ovlivní život každého občana: připomínkovým řízením právě prochází návrh reformy penzijního systému. Už lze říct, že navržená reforma nabízí krátkodobé a částečné řešení potíží. Dlouhodobě se však míjí účinkem.
V 63 letech? Brzy
Výše důchodu se dnes počítá poměrně komplikovaně podle platu v minulosti, počtu odpracovaných let apod. Česká republika má takzvaný dávkově definovaný systém se dvěma základními pilíři. Prvním a důležitějším je důchodové pojištění, které je povinné a průběžně financované (vybírají se peníze od těch, kdo pracují, a okamžitě se předávají důchodcům). Druhým, doplňkovým pilířem je dobrovolné připojištění, kdy si lidé šetří na svůj důchod sami v soukromých penzijních fondech.
V kratším časovém horizontu se reforma týká hlavně prvního pilíře, který se propadá do čím dál hlubších schodků. Vláda se proto pokouší snížit výdaje a zároveň zvýšit příjmy státního průběžného systému. Jak? Například postupným zvýšením věkové hranice pro odchod do důchodu: v roce 2013 by podle návrhu činila 63 let pro muže a bezdětné ženy. Dále: zatímco dnešním penzistům se pro účely důchodového pojištění započítává celá doba studia po ukončení povinné školní docházky, podle návrhu by se propříště započítávalo ze studia maximálně 6 let. Vláda chce také zvýšit důchodové pojištění z 26 % na 28 % hrubé mzdy a posunout minimální vyměřovací základ pro výpočet pojistného u osob samostatně výdělečně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
