Nová mocnost si bere slovo

Během dramatických víkendových jednání v Bruselu se znovu potvrdilo, že v evropské politice se objevil nový silný hlas – Polsko. Proti návrhu první evropské ústavy se tato kandidátská země postavila tak ostře, až celý projekt v tuto chvíli zkrachoval. To samozřejmě kromě nejistoty, co bude dál, probudilo i otázku, jak vlastně rozumět dnešní politice Varšavy, a hlavně – co od ní očekávat v budoucnosti. Jistou odpověď nabízí následující text. Jeho autor, bývalý ministr obrany Janusz Onyszkiewicz, v něm na pozvání Respektu vysvětluje hlavní aspekty a důvody současné polské strategie. Je ale třeba připomenout, že jej sepsal předtím, než tato strategie přinesla krach bruselské konstituční debaty.

Zrození mocnosti

Svými čtyřiceti miliony obyvatel překonává Polsko všechny ostatní země, které příští rok v květnu vstoupí do Evropské unie. Tamní HDP na obyvatele je nižší než v České republice či v Maďarsku, nicméně celkovou velikostí převyšuje polská ekonomika všechny ostatní země Visegrádu dohromady.

Právě kvůli této váze byla po roce 1989 politika Varšavy vůči sousedům až úzkostlivě opatrná, aby nebudila podezření, že má zálusk jim panovat. Zvláště v případě těch, jejichž území patřívalo dlouhá léta pod polskou správu (to se týká především Litvy či Běloruska, o ještě větší Ukrajině ani nemluvě). Naštěstí plán na vznik visegrádské skupiny vzešel z Prahy, naštěstí to…