Byli jsme rok v KSČM

Komunisté jdou na sjezd a oznamují velkou událost. Má se tam rozhodnout, zda jejich stále populárnější strana odloží stalinskou přísnost a nasadí si laskavější, reformní tvář. Jaká by to byla změna, prozrazuje následující text. Čtyři studenti pražské umělecké školy vstoupili na rok do KSČM a tohle je svědectví, co viděli a zažili.

To je super, kučišťáci

Takže jsme šli nejprve na ÚV KSČM, do jejich sídla v ulici Politických vězňů. Dole ve vrátnici seděl starší chlápek a tomu jsme řekli, že se chceme stát členy komunistické strany. On někomu zavolal a pod krycím jménem Fotr mu avizoval: „Hele Fotr, mám tady balíček, posílám ti ho nahoru.“ U schodů čekal takovej mladší s koutama. Vzal nás do kanceláře, taková úzká nudle to byla, kde na nás pod velkým portrétem Ho Či Mina vybalil, že se jmenuje Gottwald, a nabídl nám, abychom vstoupili do Svazu komunistické mládeže, že jsou tam výhodné zájezdy na Kubu. Ale to jsme nechtěli, protože nám šlo o to vstoupit do strany, která je nástupnickou organizací KSČ. Tak on řekl dobrá a doporučil nám, že když jsme tedy umělci, tak ať vstoupíme do buňky na Praze 7, ta prý má blízko k uměleckým aktivitám. Ale my jsme potom zvolili Smíchov.

V přízemí starého činžáku nás v místnosti pokrytý umakartem přivítal starý pán, s tím, že fajn, že o nás už ví. Jmenoval se Semrád. Ale bylo hned jasný, že tady teda levný zájezdy na Kubu…