Obchod se strachem

Očkování jsme si zvykli považovat za jedno z největších civilizačních dobrodiní. Věříme, že nás chrání před nemocemi, které kosily naše předky v masových epidemiích. Stále častěji se však ozývají varovné hlasy upozorňující, že tak jednoznačné to zdaleka není. Rizika spojená s očkováním totiž nabývají v dnešní přemedikované a zalergizované populaci rozměrů, jež nelze bagatelizovat.

Vakcíny

Generace, která měla vlastní zkušenost s tak zákeřnými chorobami, jako jsou souchotiny nebo infekční obrna, už pomalu vymírá. Není divu, že tito lidé zavedení povinného očkování v polovině šedesátých let vnímali jako učiněné milosrdenství. Má ale důvod nahlížet na ně stejně i generace, která právě nastupuje? Řada odborníků se domnívá, že nikoli.

K nejvíce zpochybňovaným dnes patří především TBC vakcína. Často totiž způsobuje řadu obtíží, protože její přesná aplikace do kůže se podaří jen občas, takže jsou s ní v hojné míře spojeny záněty v podkoží a v některých případech má za následek i záněty okostice a kostní i kloubní komplikace s trvalými následky. Navíc se ukázalo, že vakcinace onemocnění tuberkulózou není schopna stoprocentně zabránit. Již půl století jsou u nás proti ní všechny děti bez výjimky očkovány hned v porodnici, přesto se ji dosud nepodařilo vymýtit. Nakažení, kterých je každý rok několik desítek, totiž onemocní jedním z mnoha kmenů, proti kterým je očkování neúčinné.…