Poprask kolem odvolání Karola Sidona z postu pražského rabína nekončí. Někdejší disident a exulant Sidon byl všeobecně vnímán jako morální autorita a jeho nucený odchod poprvé veřejně odhalil hloubku rozporů v pražské židovské obci. Ta dnes prochází zásadní výměnou svých polistopadových elit a děje se tak způsobem, který nad slovutnou tisíciletou instituci vepsal hrozbu rozkolu.
Hlavně s citem
Situace v pražské obci je natolik vážná, že se Sidonovým odchodem minulý týden začaly v Izraeli zabývat i tamní židovské autority. Verdikt o oprávněnosti či neoprávněnosti rabínova odvolání ale vynesou až poté, co se Sidon zotaví z ataku srdeční slabosti, vyjde z nemocnice a bude se moci projednávání osobně zúčastnit. Zájem izraelských rabínů o dění v pražské obci je logický. Sidonovo sesazení po dvanáctiletém angažmá totiž mezi pražskými Židy způsobilo třenice, které mohou skončit až rozpadem obce na dvě znesvářené, soudící se a hádající komunity.
„Pro mě byl už delší dobu vyhořelá a opotřebovaná osobnost. Navíc z jeho strany dlouhodobě vázla komunikace,“ vysvětluje místopředseda židovské obce David Stecher, proč on a jeho kolegové z vedení odvolali muže, kterému se připisuje k dobru, že za svého rabinátu obec zdevastovanou půlstoletím nejčernějších antisemitských totalit znovu probudil k životu. Počet členů se zdvojnásobil na současných šestnáct set a přišla mládež, pro…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
