Proč přišel útok

V sobotu ráno zaútočili dva muži na šéfredaktora Respektu Tomáše Němečka, který se vracel domů z nákupu. Nastříkali mu do obličeje nervový plyn, srazili ho na zem a zkopali tak, že skončil v nemocnici s otřesem mozku a podezřením na protrženou slezinu. Policie ani Respekt zatím neznají důvod napadení, ale vzhledem k tomu, že útočníci jednali zcela beze slov a bez emocí, neměli zájem o peněženku a na pana Němečka předem čekali před jeho bydlištěm za bílého dne, je tu podezření, že šlo o „varovný vzkaz“ celé redakci.

Hlavní kauzy

Samozřejmě, že mohlo jít i o „pouhou“ zábavu místních gaunerů, vzhledem k okolnostem se to však nezdá pravděpodobné. Respekt se během soboty na místě ptal dostupných svědků a zjistil, že mladí muži čekali na konkrétní oběť: nechali kolem sebe projít několik lidí vhodnějších (tedy starších a viditelně bezmocnějších) k napadení pro zábavu. Pokud opravdu šlo o cílený útok na Tomáše Němečka vedený snahou zneklidnit a vystrašit tým listu, který řídí, vzniká otázka. Co bylo důvodem? U týdeníku, jako je Respekt, který se během své třináctileté existence věnoval dlouhé řadě případů z oblast-politických sítí, se přesná odpověď hledá obtížně. Pokud ale omezíme časový okruh na posledních pár měsíců, tak několik témat přece jen vyčnívá.

Bezesporu je na prvním místě kauza severočeských vyděračů. Už v září loňského roku vyšel první článek o mafii v Litvínově a Mostě. Podrobný pohled na pozadí dvojnásobné vraždy před jednou z místních diskoték tehdy přinesl šokující odhalení: v obou městech řádí – za neschopného či uplaceného přihlížení policie – skupina obávaných násilníků, kteří terorizují místní podnikatele a vybírají od nich výpalné za „ochranu“. Kdo nezaplatí, tomu najaté mlátičky roztřískají podnik nebo ho fyzicky napadnou. A pokud se někdo obrátí na policii – dostanou se jeho jméno a adresa během několika hodin do rukou mafie (jeden z takových hrdinů skončil loni polomrtvý a s proraženou lebkou po těžkém zmlácení v nemocnici). Případ se pak na stránkách Respektu aktualizoval před několika týdny, když se před jedním z mosteckých klubů odehrála téměř totožná a smrtonosná repríza případu. A opět vzniklo podezření, že policie proti gangsterům vůbec nezasáhla, ba naopak se jim úslužně klidila z cesty. Reportéři Respektu byli na místě a – stejně jako v prvním případě – čelili nepříjemným výhrůžkám sebejistých šéfů gangu.

Další články, které mohly vyprovokovat protireakci, jsou na téma neonacismus, možným kandidátem je koneckonců i kritické psaní Respektu o privatizaci severočeských uhelných dolů nebo o kšeftech se zbraněmi.

Propojené světy

Ačkoli je to málo pravděpodobné, mohlo skutečně jít i o náhodný útok. Ani to by ale neznamenalo úlevu. Pakliže se musí člověk bát útoku v osm hodin ráno a ve slušné čtvrti, jsme svědky nebývalé drzosti nastupujících adeptů zločinu. Z policie viditelně strach příliš nemají a asi vědí proč. Nicméně naprostá většina prvních čtenářských ohlasů na internetových zpravodajských stránkách teorii náhodného napadení Tomáše Němečka nevěřila. Reakce hovořily o jediném: jde o zastrašovací útok organizovaný gangstery nebo politickým podsvětím. Tato nedůvěra není náhodná a i ona tvoří důležitý aspekt případu.

Žijeme v postkomunistické zemi, jejíž mocenská elita o novinářích už léta a čím dál častěji hovoří jako o zbytečném „hnoji“ či „póvlu“, kde politici veřejně oznamují chuť zničit nepohodlná média. V takové atmosféře nemůže podobný útok vlastně překvapit. Zatímco politici využívají k nátlaku mocenské páky či se snaží zastrašovat neustálými výhrůžkami soudem, představitelé zločinu řeší své problémy s nepohodlnými žurnalisty rázněji. To, že někdy oba světy mohou být propojeny, dokazuje zatím nejznámější případ útoku na zdejší novináře: plánovaná vražda, kterou chtěl bývalý vládní úředník Karel Srba „zavřít hubu“ reportérce Sabině Slonkové, když se ve svých textech dostala nebezpečně blízko korupční síti řízené Srbou na ministerstvu zahraničí za časů Jana Kavana. Podezření, že útok na Tomáše Němečka je vlastně obdobou řešení a la Srba – tedy snahou zastrašit přes jednoho napadeného jeho kolegy a i další „neopatrné“ novináře z jiných redakcí –, je vážná věc. Proto by policie měla udělat vše pro to, aby případ nevyšuměl do ztracena. Tím spíš, že jedna z útočných verzí se zprostředkovaně týká i samotných strážců zákona.