Vlastně ani nevím, jak se původně jmenovala. Mysleli jsme všichni, že Amber Bousoglou, ale čas měl zjevit věci podstatně složitější.
Poprvé jsem Amber, tehdy dopisovatelku slavných francouzských novin Le Monde, viděl v roce 1968. Vřítila se do Literárních novin jako uragán, podala mně ruku a řekla zvučně: „Buďte zdráv!“
Narodila se v Bruselu v roce 1923. To už ovšem její rodiče prošli velký kus Evropy na cestě z Ruska, odkud otec, arménský obchodník, utekl se svou ruskou ženou před bolševiky. V Řecku – aby se mohli dostat dál – si koupili cestovní pas se jménem Bousoglou. Tak nabyla příjmení i jejich dcera, se kterou ještě prošli Mexiko a usadili se v Paříži. Když otec zemřel, matka se někdy v roce 38 odsunula s dcerou za svou sestrou, která – taky z Ruska – emigrovala do Prahy. A tady Amber chodila do české školy, takže mně (po třiceti letech) mohla říct: „Buďte zdráv!“ Po válce se pustila do žurnalistiky a pro pražskou Agence France Presse referovala tak důkladně, že ji z Prahy pro tuto činnost v roce 1949 vypověděli. V Paříži pak skoro tři desetiletí pečovala v Le Mondu o soustavné informace o Sovětském svazu a o východní Evropě. Československo jí na srdci vždycky leželo v první řadě.
Pak čas znovu trhnul oponou. Tentokrát správným směrem. Vídávali jsme se s Amber vlastně řidčeji – v Praze sídlila u Ingrid Strobachové v Náplavní a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
