V krušnohorských kopcích nad Chomutovem by měl být ještě letos položen základní kámen největší větrné elektrárny v Česku. Projekt za 13,3 miliardy obnáší výstavbu bezmála 200 větrníků s celkovým výkonem 325 megawattů. Jedna zajímavost hned na začátku: investorem jsou společnosti Proventi a Virtual Utility, za nimiž nestojí nikdo jiný než BAE Systems, tedy dodavatel supersoniků Gripen pro českou armádu. Chomutovská větrná farma bude využita jako jeden z offsetových programů, které mají kompenzovat pronájem britsko-švédských stíhaček zdejším daňovým poplatníkům. Srdce ekologů a vládních úředníků na tomto místě možná zaplesají, ale vyplatí se podívat se na celý projekt ekonomickýma očima.
Fouká málo, fouká hodně
Hned prvním úskalím je obecně nízká využitelnost větrných elektráren. Sami investoři chomutovské farmy předpokládají, že tamní větrníky dosáhnou využitelnosti okolo 32 % – je to stejné, jako kdyby jeden ze tří dnů v roce fungovaly na plný výkon a další dva dny stály – ačkoli Krušné hory patří v českých podmínkách k největrnějším místům. I tento odhad se však zdá příliš optimistický. Využitelnost první moderní větrné farmy v Česku, elektrárny Mravenečník v Jeseníkách, zřídkakdy překročí 10 %. Zkušenosti z Německa jsou obdobné: hovoří o 10–15% využitelnosti tamních větrných elektráren. Komplikací není jen nedostatek či stejně nežádoucí přebytek větru: i…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
