Osm českých spisovatelů vyrazilo se svými knihami do zahraničí za úspěchem a možnou slávou. Všechny na tu cestu poslal jeden člověk – Edgar de Bruin.
Jsou „nejnudnější města na světě“ a budoucí milovník české literatury Edgar de Bruin (47) se narodil v jednom z nich. Po pláži holandského přístavního hnízda Den Helder odjakživa korzovali námořníci a malý Edgar by si v dětství asi nikdy nepomyslel, že tolik uniforem pak uvidí až v totalitním Československu. V Holandsku, které od války neřeší prakticky žádné historické peripetie, diktatury ani násilné převraty, život mladému Edgarovi plynul bez větších vyrušení.
Na gymnáziu příliš běžným předmětům neholdoval, ale vynikal v basketbale. S družstvem jednou vyrazili na výměnné zápasy do Prahy a tam poprvé ochutnal normalizační exotiku. Líbilo se mu, že přespávají v rodinách českých kamarádů, a zamlouvala se mu Praha a čeština. Když se pak rozhodoval, kam jít na vysokou, přihlásil se v Amsterodamu na bohemistiku. Spolu s dalšími dvěma studenty v ročníku mu škola zpočátku připadala nezábavná a čeština příliš složitá. Ránu těžké nudě zasadil až pobyt v Praze na počátku osmdesátých let. Na studentských kolejích se Edgar naučil skvěle česky, i když ne z učebnic. Byla to doba objevování Formanových filmů, nesmělého posedávání vedle Hrabala u Zlatého tygra, prvních překladatelských pokusů a debat o politice s disidenty. Dnes na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
