Recidivistou snadno a rychle

Cesta Jiřího Dzurka do tepla byla snadná: stačilo mít oxeroxovanou bankovku a štěstí na hospodu.

Jednostrannou černobílou kopií tisícikorunové bankovky zaplatil v hospodě. Když si číšnice promnula oči, zavolala policii, a ta si pro něj přijela. To bylo v zimě. Teď historka téměř úsměvná končí kriminálem – hříšník jménem Jiří Dzurko je totiž recidivista a s těmi se justice nemazlí. Minulý týden dostal pět let „natvrdo“. Dlouholetý bezdomovec Dzurko je tedy ve vězení a do jeho příběhu mimo jiné patří také otázka, jak se to vyplatí – Dzurkovi i nám.

Hajnej, Čáryfuk nebo Černej Lenin – všechno jedno

„Pojď sem, hvězdo,“ volá na svou přítelkyni asi čtyřicetiletý Rom v teplákách a vykrojeném tílku. „Neznáš Jiřího Dzurka?“ Zhruba stejně stará žena v ušmudlaných tříčtvrtečních kalhotách a beztvarém tričku kroutí hlavou. „Dzurků tady je! My jsme ještě moc mladý, to se musíte zeptat někoho staršího,“ směje se nakřáplým hlasem. Stojíme v Dzurkově světě před děčínským hlavním nádražím a oba horlivě radí zkusit štěstí před Teskem nebo u Kauflandu. Opodál diskutuje tříčlenná romská skupinka. „No jasně, to bude Čáryfuk!“ vykřikuje dvacetiletý mladík. „Podle popisu by to odpovídalo, je mu nejmíň sto a je dost blbej. Okopírovanou tisícovkou, tou mohl platit jenom on.“ Čáryfuk nosí vousy spletené do copánku a všichni ho vždycky přechytračí. Jenom se…