Veřejná nemravnost

MATOUSEK.BLOG.RESPEKT.CZ

Loni se u nás v Čerčanech slavilo 650 let od založení obce. Dostali jsme na to víc než půlmilionový grant a bezmála polovina padla na publikaci o Čerčanech dřívějších a dnešních. Typografický a knihařský výkon velice pěkný, slovesný výkon ubohý, protože knížku sepsali lidé gramaticky i stylisticky nepříliš kvalifikovaní. Takže jsem se po knížce v regionálním tisku trochu povozil a začali mě oslovovat spoluobčané: proč nám všem dělám ostudu? Vím vůbec, kolik peněz a práce je ke vzniku takové publikace zapotřebí?

Odpovídal jsem, že vím, a že mne proto dvojnásob mrzí, jak knížka dopadla. Ale že původcem naší společné ostudy určitě není ten, kdo na ni poukázal. – Díky své výmluvnosti jsem možná řadu tazatelů znejistil, ovšem lhal bych, kdybych nepřiznal ztráty i ve vlastních řadách. Napadla mne totiž hrozná věc: co když je sám pojem knížky už jen překonaná staroba? Prostě fetiš? Proč by vlastně mělo záležet na tom, jak je co napsané?

Co když to všechno už dnes funguje jinak: tady je informace nebo prostě jen autentická výpověď, a tady zas jejich příjemce. Stojí o sebe? Dostali se k sobě? Viděl jsem onehdy v televizi exoty, kteří na kameru skandovali nesmyslné texty a říkali tomu poezie; ale oni v té televizi byli! Na rozdíl od nás ukřivděných, kteří jen bručíme jako staré pivo v řiti.

Zpět do Čerčan: jednodušší spoluobčané se mne také lehce výhrůžně ptali, kdože jako jsem a jak si dovoluji kálet do společného hnízda. – Odkazoval jsem je na zdejší stránky, pokud je zajímá publicistika, a na www.matous.bloguje.cz, pokud je zajímá víc beletrie. – Beletrie? A nebude tam něco neslušného? zeptali se ti poslední, milí starosvětští důchodci. Já se z jejich otázky chvíli vzpamatovával, pak jsem důchodce ujistil, že mohou být úplně klidní… Ale to už mnou šili běsové a ponoukali mě, abych nějaké provokativní vypravování hned na matouse navěsil. Jestli je po beletrii na prvním místě požadováno, aby nebyla neslušná, asi by neslušná být měla.

Ach jo. Kdybychom chtěli z našeho života vyhnat něco skutečně nemravného – čím bys začal ty, vážený čtenáři?

Autor připouští, že může být považován za „grafomana“.

Texty jsou redakčně krácené.