Zvoleni byli v listopadu. Kongres ovládli v lednu. Prohráli v květnu. Pět měsíců v Kongresu trvalo, než předvolební sliby amerických demokratů narazily na zeď politické reality. Ve čtvrtek schválily obě komory amerického Kongresu zákon, který umožní vládě prezidenta Bushe financovat sto miliardami dolarů další pokračování války v Iráku. O slibovaném stažení vojáků, hlavním trháku demokratických kandidátů v úspěšných podzimních volbách, v něm není ani slovo. Většina Američanů přitom právě takové jasné slovo očekává – podle průzkumu zadaného společně stanicí CBS News a deníkem The New York Times by si 60 procent obyvatel Spojených států přálo, aby součástí zákona byl i termín stažení amerických vojsk.
Přesně to také demokraté původně chtěli. Bush na počátku roku odmítl závěry tzv. Bakerovy komise, jež mimo jiné doporučovala postupné stažení Američanů, a rozhodl se jednotky v Iráku naopak o třicet tisíc vojáků posílit. Zklamaní demokraté „na oplátku“ začali podmiňovat jakékoliv další financování války konkrétním termínem odchodu. Bush to odmítl a pohrozil vetováním takového zákona. Jeho republikánští zákonodárci ho podporovali jako jeden muž.
Pro demokraty v tu chvíli nastoupila tvrdá politická realita. K přehlasování prezidentova veta by potřebovali dvě třetiny hlasů, jejich většina v Kongresu je ale těsná a nejednotná – odpadlík Joe Lieberman hlasuje v otázkách irácké války obvykle s republikány. Vyjednávání se vlekla měsíce a Bush nakonec zákon skutečně vetoval. Do hry pak vstoupil i psychologický faktor zkušeně rozehrávaný vládou a republikány – naši vojáci zoufale potřebují peníze, demokraté všechno zdržují. Odolat rozehrávání vlasteneckých nálad je i v průběhu nepopulární války hodně obtížné. Za stoupajícího napětí ve zjevně bezvýchodné situaci nakonec hrozilo, že se demokratická pozice v Kongresu začne rozpadat a zákon schválí za vítězného ryku republikánská menšina spolu s demokratickými odpadlíky, kterým ujely nervy.
Demokraté nakonec ustoupili v situaci, kdy mají veřejné mínění na své straně. 76 procent Američanů si myslí, že se válka v Iráku vyvíjí špatně, 61 procent nyní věří, že se do ní Američané nikdy neměli pouštět. Demokratičtí zákonodárci teď doufají, že se jim termín stažení podaří připojit k dalším finančním zákonům, jež se budou schvalovat na podzim.
Tlak veřejného mínění se stupňuje i ve Velké Británii, kde irácký konflikt zcela vymazal dřívější popularitu odstupujícího premiéra Tonyho Blaira. Oba jeho potenciální nástupci, Gordon Brown a David Cameron, dnes kvůli iráckému konfliktu signalizují ochlazení vztahů s Washingtonem.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
