Kybernetická válka

Představte si, že by agenti nepřátelské mocnosti ve spolupráci s organizovaným zločinem způsobili obrovské dopravní zácpy v největších městech vaší země, a to natolik rozsáhlé, že by tím paralyzovali obchod, média, vládu i veřejné služby a odřízli vás od okolního světa. To by přece bylo považováno za vážné ohrožení národní bezpečnosti, nebo ne? Určitě ano, pokud by ovšem tyto útoky nebyly vedeny přes internet.

Převratný útok

Pro většinu vlád spočívá obrana národní bezpečnosti proti kybernetickým útokům v ochraně důležitých vládních počítačů před hackery. Nebezpečím, která představuje rozsáhlé ochromení veřejného internetu, je věnována podstatně menší pozornost. Moderní život je na internetu závislý, je však zároveň přístupný všem bez rozdílu. Z tohoto důvodu dnes také nejbohatší země světa a jejich vojenští plánovači intenzivně studují útoky na Estonsko, které začaly před čtyřmi týdny uprostřed sporu tohoto státu s Ruskem kvůli přesunu sovětského pomníku obětem druhé světové války.

Tyto útoky byly i ve své nejprimitivnější podobě převratné. Bylo to poprvé, kdy nějaký stát čelil frontálnímu, anonymnímu útoku, při němž byly zahlceny webové stránky bank, ministerstev, novin a rozhlasových a televizních vysílačů. Estonsko tak bylo omezeno i ve svých možnostech podat o probíhajících událostech zprávu do zahraničí. Ve srovnání s touto ofenzivou byly dřívější bitvy kybernetické války podstatně mírnější a jednalo se při nich spíše o zkoušku…