Bydlení na horší časy

Zahřívají se teplem vycházejícím z ledničky, jejich vlastních těl a slunečních paprsků. Mnohatisícové útraty sousedů za energii jim připadají jako plýtvání šílenců. Tak žijí majitelé pasivních domů, v nichž se dá ušetřit až devět desetin nákladů za vytápění.

Žena je zimomřivá

Ten zázračný dům stojí od loňského léta v satelitním městečku na okraji Brna: jednoduchá krychlová stavba obložená světlým dřevem. I když fasáda není hotová, v sousedství vily ve stylu alpského penzionu či domu napodobujícího čínskou pagodu působí stavba osvěžujícím dojmem. To hlavní překvapení ale přijde teprve při průzkumu interiéru.

Radiátory hledáte marně, a přesto pán domu vypráví, jak v zimě v příjemně vyhřátém pokoji pobíhal v trenýrkách. Okna jsou zavřená, i tak je ale navzdory venkovnímu vedru uvnitř chládek a svěží vzduch.

Majitele domu Bronislava Kříže, devětatřicetiletého ekonoma v černém koženém saku, který ze své brněnské kanceláře přijel před chvílí svým superbem, neopouští nadšení ani po roce. „Mě to pořád baví. Jsem fanda do techniky i energetiky,“ vypráví a vede nás do komory, kde se nachází srdce domu, takzvaná rekuperační jednotka. Na stěně visí plechová skříňka. V ní se kříží roury (v bytě vedené skrytě ve stěnách), které do domu zvenčí přivádějí čerstvý vzduch – teď za teplého počasí ochlazovaný díky tomu, že potrubí vede částečně pod zemí.

Ještě…