Epochální výlet pana Broučka za limity

Krátká zpráva z míst, jež první potkají českou budoucnost.

Málokteré téma je dnes v Česku důležitější než hamletovská otázka: pustit těžaře uhlí dál za limity, nebo nepustit? Ať už bude odpověď ano či ne, ovlivní život úplně každého. Na některých osudech to však bude víc vidět.

Samí lékaři

Jirkov na Chomutovsku patří věkem svých obyvatel k nejmladším městům v republice. Současných dvacet tisíc lidí tvoří převážně noví usedlíci. Přicházeli až v letech po válce, po vyhnání českých Němců, za prací v dolech nebo v průmyslu. Nedobrovolně je doplňovaly i zástupy těch, kterým domov v okolních obcích vzala šířící se těžba či stoupající hladina nové přehrady. S každou vlnou nových příchozích tu vyrostlo nové sídliště. A tak dnes město tvoří převážně paneláky rozeseté kolem zbytků historického centra. Panelákové město ale žije: působí tu tři pěvecké sbory a řada sportovních klubů, z toho čtyři fotbalové. Kulturní akce se odehrávají v půvabném prostředí barokního zámečku Červený hrádek, který šťastně leží mimo veškerou socialistickou výstavbu.

Ačkoliv Jirkov také „stojí na uhlí“ a případná těžba by pohltila půlku města i s částí historických památek v centru, za současných podmínek se pod Jirkovem z ekonomických důvodů těžit nevyplatí. Místní proto ze všeho nejvíc trápí, že s útlumem těžby a propouštěním z dolů během devadesátých let prudce vzrostla nezaměstnanost. Během posledních tří let se ji sice díky…