Rakouští obrněnci v českých zákopech

Ten poučný příběh o české schopnosti bojovat začal zdvořilou žádostí: před čtyřmi lety nás spojenci z NATO oslovili s výzvou, abychom vybavili svou armádu minimálně dvaceti moderními obrněnými transportéry pro zahraniční mise. Rozběhla se akce, která končí v těchto dnech. Bez obrněnců, ale s více než stomilionovou ztrátou za opakované soutěže, jejichž vítěz nikdy nedokázal dodat včas jediný kus. Teď tedy vládě došla trpělivost a rozhodla se smlouvu na nákup dvou set strojů od rakousko-americké firmy Steyr zrušit. Takže navíc k tomu všemu teď visí nad Českem hrozba arbitráže, ve které může odmítnutý výrobce vysoudit mnohamiliardové odškodné. Otázek je mnoho. Od finanční „To opravdu budeme nevinně platit?“ přes vzteklé „Kdo za to může?“ až po občanskou úvahu – zda vlastně bez těch „nutně potřebných“ stovek obrněnců není v nebezpečí česká společnost či její vojáci na misích. Poučný příběh jde do finále.

Pozdrav z divokých let

„Podle našich právních studií by nemělo k mezinárodní arbitráži dojít,“ říká na hrozbu odškodného pro odmítnutý Steyr náměstek ministerstva obrany Radek Šmerda. Arbitráž prý není možná, protože vládou vypovězená smlouva není mezinárodní.

Jiní lidé v kuloárech ministerstva možnost mezinárodní žaloby připouštějí. Podle zákona z roku 1993 nemůže česká armáda či ministerstvo…