Žvýkačka: příběh století

Ne jako červená nit, ale jako žvýkací pryž se některé příběhy táhnou dějinami lidstva. A to především osud žvýkačky samé. Pojí se s ní konec jednoho diktátora, průmyslová špionáž i označení hudebního žánru „bubble gum“, který se vyznačoval chytlavými a vlezlými melodiemi. Během 2. světové války se žvýkačka stala univerzálním platidlem a uklidňujícím prostředkem, za komunistických časů zase byla označena za buržoazní svinstvo a její výroba zákonem zakázána. Už ve 40. letech se žvýkačka ujala jako stylový doplněk hrdinů amerického filmu stejně jako cigareta, zatímco dnes se s její pomocí kouření odnaučuje a přemýšlí se dokonce, jak žvýkačku využít jako nosič léčiv. A má to i svůj rub: vyžvýkané zbytky žvýkaček zdobí chodníky měst po celém světě jako neštovice, a v Singapuru proto dokonce zakázali jejich prodej.

Přitom v počátcích průmyslové výroby žvýkací gumy stojí nenápadný člověk, na kterého se málem zapomnělo. Zubař William Finley Semple z města Mount Vernon ve státě Ohio. To on si 28. prosince roku 1869 nechal jako první výrobu žvýkačky patentovat.

Žvýkající diktátor

První žvýkačky se příliš nelišily od přírodnin přežvýkávaných lidmi v prehistorii. Například John B. Curtis v polovině 19. století v Americe smíchal smrkovou pryskyřici se včelím voskem. S prodejem ale příliš neuspěl.

To až někdejší mexický diktátor …