Příběh vizionáře

Věc mé cti je skončit se socialistickým zemědělstvím. Toto heslo si vybral Vlastimil Tlustý po listopadu ’89 na počátku své politické kariéry. Na jejím pravděpodobném konci stojí současný skandál s jeho pokusem potopit přes „kompromitující fotky“ a tajné nahrávky svého stranického šéfa. Mezitím uběhlo osmnáct let, během nichž se cesta jednoho z nejznámějších členů ODS kroutila mezi reformátorským vzepětím a aférami, které mu nakonec zcela zničily pověst.

Nástup kybernetika

Politickou pouť muže, označovaného dnes za jednoho ze strůjců „špinavosti“ české politiky, lemují čtyři výrazné mezníky. V letech 1991 a 1992 patřil Vlastimil Tlustý mezi nejvýznamnější politiky ovlivňující cestu zemědělství z komunistického marasmu do nových časů. Po „sarajevském atentátu“ v ODS v roce 1997 patřil mezi nejtvrdší kritiky Václava Klause – ale pak během jednoho dne změnil názor, stal se hvězdou nové ODS a jedním z protagonistů následného rozdělení moci a postů v opoziční smlouvě. V těch letech se o něm dokonce uvažovalo jako o Klausově nástupci v čele ODS. Jenže tím se nestal, naopak volba prvního poklausovského šéfa ODS se stala pro Tlustého černou můrou a počátkem cesty dolů. Čtvrté období trvalo sto šedesát sedm dnů, během kterých byl ministrem financí ve vládě Mirka Topolánka. Z dodnes nevysvětlitelných důvodů…