Je nebezpečný?

Reklama určená dětem a zařazovaná do programů pro děti zhruba od 10 do 12 let by se regulovat měla ve smyslu výrazného omezení.

Prezident republiky Václav Klaus vykoná ve dnech 9.–11. prosince 2008 pracovní návštěvu Bulharska a Rumunska. Předmětem jednání jsou bilaterální problémy a Evropská unie.

Kongres ODS, jehož závěr a volba předsedy se odehrály až po uzávěrce tohoto vydání, bude mít výrazný vliv na vývoj české společnosti bez ohledu na to, zda se lidé o politiku zajímají, nebo jim je úplně lhostejná.

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas oznámil, že příští rok přidá státním zaměstnancům celkem 2,7 miliardy korun.

Tak dramatický kongres od svého rozdělení ODS nezažila. A nejde jen o napínavý souboj mezi Mirkem Topolánkem a Pavlem Bémem. ODS opustil její zakladatel Václav Klaus a partaj se tak definitivně ocitla na konci „jedné éry“.

Sociálnědemokratičtí poslanci chtějí začít evropské předsednictví s čistým štítem a ratifikovat ještě před jeho začátkem Lisabonskou smlouvu.

Nedávno podala skupina vietnamských studentů stížnost na policejní zásah proti obří pražské tržnici, jistě si na něj pamatujete: obrněné transportéry, helikoptéry, stovky policistů, zásahové jednotky v kuklách a se samopaly akčně propátrávající ztemnělé prostory a lovící... koho vlastně?

Chci se zeptat, za jakých okolností, pokud vůbec, mohou členové různých ochranek člověka fyzicky pacifikovat, provádět osobní prohlídku apod.

Sociální demokraté představili svůj „balíček“ opatření na vypořádání se s finanční krizí. Počítá s podporou investic a exportu, obnovením daňové progrese i více penězi pro regiony. Čerstvé návrhy současné vlády, především úvahy o snížení daní a sociálních odvodů, jdou opačnou cestou. Které řešení je lepším lékem na krizi jsme hovořili s Jiřím Rusnokem.

Jak dlouho ještě se budou opakovat ty dehonestující články na adresu pracovníků na Karlově mostě?

Na jednom místě byste je spolu jinde nepotkali: hudební publicista Jiří Černý, sociolog Miloslav Petrusek a politický lobbista Miroslav Šlouf se předminulý pátek v jeden okamžik ocitli v jedné galerii. Tak jako další tisíce Čechů se přijeli do Vídně podívat na výstavu Vincenta van Gogha.

Po událostech v indické komerční metropoli Bombaji v posledním listopadovém týdnu se člověk nestačí divit, jak je to snadné uvést svět na pokraj války dvou jaderných mocností.

Oběd velvyslanců členských zemí Evropské unie v České republice pořádaný představitelem Francouzské republiky zní jako nanejvýš příjemná událost: inteligentní společnost, dobré jídlo a přepychové prostředí. Nedávný takový oběd však podle všeho moc příjemný nebyl. Postaral se o to čestný host – euroskeptický prezident Václav Klaus.

Mirku Topolánkovi se podařilo hlavou prorazit zeď, kterou před lety postavil Václav Klaus. Náraz ale byl tak veliký, že si přitom šéf ODS rozbil hlavu, takže mu teď nezbývá mnoho času uklidit sutiny a postavit něco lepšího. Tak by se dala shrnout situace dnešní ODS a svým způsobem i české pravice. Ta se nachází ve vážné krizi a zatím neví, jak z ní ven.

Evropa si až na (středoevropské) výjimky přála vítězství Baracka Obamy, a to nebylo dobré znamení pro jeho šance. Přála si také vítězství Ala Gorea a o čtyři roky později Kerryho a víme, jak dopadli.

Jaký je věcný obsah těch výkřiků, těch ideologických floskulí o pravicovosti, levicovosti, těch pomluv a osočování ze lži, ze zlodějen, jak jsme tomu byli opět svědky v neděli před týdnem?

Pohled na to, jak během nedávných událostí v Janově místní podporují akce ultrapravicové Dělnické strany, jsou jen dalším důvodem k tomu, abychom v této záležitosti vytvořili všeobecný prostor pro diskusi.

Český prezident už roky prezentuje jedinou vizi „své“ Evropy – jako zóny volného obchodu suverénních zemí. Bezpečně se přitom ví, že tato vize není prosaditelná, ať Lisabonská smlouva začne nebo nezačne platit. Proto je nutné znát možné zisky či hrozby prezidentovy politiky a orientovat se v motivech, které ho k ní vedou.

Den, kdy se naučíme řídit svá auta bezpečněji, je zjevně v nedohlednu. Tím spíš, že nový šéf dopravní policie Leoš Tržil si myslí, že problémy vyřeší lepší silnice a tažení proti drzým chodcům. Naděje je v tom, že čím dál víc lidí v terénu ví, jak si s arogancí řidičů poradit. Teď se jen čeká, čí přístup se prosadí.

Vypadá to, že bílý plášť v Česku platí jako vstupenka na politickou dráhu. Soupeři z posledních voleb by mohli vyprávět: čtvrtina nových hejtmanů a sedm senátorů jsou lékaři, ve vládě Karlovarského kraje je dokonce samostatná „doktorská“ partaj.

Nedávná pouliční válka s radikály útočícími na romské ghetto v Litvínově ukázala, že situace je zralá na pořádný průšvih.

Alfons Mucha pracoval na Slovanské epopeji osmnáct let a po dokončení v roce 1928 ji věnoval „Praze a československému lidu“. Podmínkou věnování byl požadavek, aby hlavní město pro obrazy postavilo nový výstavní pavilon.

Pokud člověk sleduje světový ekonomický tisk (a nejrůznější prestižní ekonomické blogy), získává v posledních dnech a týdnech pocit velké bezradnosti. Silné názory pomalu, ale jistě utichají a mizí (naštěstí). Kdo má trochu studu a inteligence, nebouchá teď do stolu, ale opatrně váží slova. Dávné „vím, že nic nevím“ se stává heslem dne.

Europoslanci se v polovině prosince chystají hlasovat o důležité legislativě. Stanoví, že do konce příštího desetiletí mají deset procent spotřeby ropy v Unii nahradit motorová paliva ze zemědělských plodin. Tedy takzvaná biopaliva nebo – lépe – agropaliva.

Jsme vprostřed nejhorší finanční krize od třicátých let dvacátého století. Nejnápadnějším rysem té krize je, že ji nezapříčinil nějaký externí šok, třeba zvýšení cen ropy z rozhodnutí OPEC. Vyvolala ji samotná finanční soustava.

Začala lyžařská sezona. Prahu navštívil dalajlama a v Kongresovém centru přednášel o nejlepší cestě ke štěstí. Češi přestali utrácet. Za účasti českých delegátů proběhlo v Poznani sympozium OSN o oteplování. Po tříleté službě se z Kábulu stáhla česká polní nemocnice.

Co připravujeme do příštích čísel

Další z kapsáře brněnských pověstí a legend.

Vzhledem k faktu, že nejsem zvyklý na příliš brzké vstávání, byl pro mne zvonící telefon v 7 ráno téměř noční můrou. Poté, co jsem se konečně vyhrabal z postele, sešli jsme se společně s ostatními závodníky u stolu, kde jsme si každý nachystali snídani podle svého gusta.

Je 10. prosince 1988 – den výročí vzniku Všeobecné deklarace lidských práv. V ten den před dvaceti lety se povedl nezávislým občanským iniciativám husarský kousek. Uprostřed normalizačního Československa, kde se dosud nekompromisně stíhal sebenepatrnější svobodný projev, úřady po mnoha a mnoha letech povolily první veřejné shromáždění, na němž směla vystoupit opozice.

Je to právě Milan Kundera, kdo se celým svým dílem tak vehementně staví proti estetické interpretaci dějin a jakýchkoliv událostí, a proto za opravdový román považuje jen taková díla, která neberou svět vážně, neztotožňují se s žádnou interpretací, tedy pouze takové romány, které nevěří v to, co historici či vládci lidem předkládají.

Ve světle současné finanční krize – poslední v řadě krizí, které kapitalismus zažil – je fér klást si otázku, zda výhody kapitalismu, jsou-li jaké, převáží jeho náklady.

Labužníci v této chvíli zřejmě žhaví drát a rezervují stoly v pražské restauraci Alcron v hotelu Radisson SAS Alcron, kterou dostal nový šéfkuchař Roman Paulus na nejvyšší příčku žebříčku. Jakého?

Nejmladší „cílová skupina“, usazená v sobotu po ránu v pyžamkách u televize, jsou dobří a vděční diváci. Podle výzkumů sledují reklamu rádi a se zájmem. Znamená to, že se do vnímavých hlav spolehlivě zadře.

Nikde není psáno, že skvělý vědec bude nutně dobrým senátorem. Češi, kteří podle průzkumů považují badatele za druhé nejdůvěryhodnější profesionály (hned za lékaři), ale na vědecké tituly slyší.

České politické strany se v očích veřejnosti ještě ani nestačily zcela zbavit podezřelého nádechu, daného nepříjemnými asociacemi s velkou a slavnou Stranou, jež byla u moci před rokem 1989, a už je naplno zasáhly problémy, které v posledních letech postihují strany v západních demokraciích.

Ačkoliv chemické zbraně způsobují strašná zranění, zabíjejí méně účinně než zbraně klasické. Během první světové války zasáhly více než milion a čtvrt lidí, z nichž zemřelo 85 tisíc, tedy asi sedm procent. U klasických zbraní platí, že umírá až čtvrtina zasažených.

Anna Synková (1977) poznala na vlastní kůži rozdíl mezi šmírou a divadlem a rozhodla se pro to druhé. Cvičení s očima prováděla se studenty alternativní DAMU profesorka Jana Pilátová.

Komiks Alois Nebel

Placid Lake není, jak by někdo mohl třeba usuzovat, žádné město ani jezero, ale mladý hrdina australské komedie Rebel Placid Lake (2003).

Zajímavé výstavy

Hudební novinky

Jeho alba v sobě mají snivou melancholii a cit pro věci v rozkladu. Na reprezentantovi novější elektronické scény Rakušanovi Christianu Fenneszovi je blízké i to, že se dostal k počítačům až jako dospělý uživatel a dávno činný hudebník.

Ukázat, co se děje nového. Tak minulý týden oglosoval smysl Turnerovy ceny ředitel galerie Tate Britain Stephen Deuchar, když se vyjadřoval k výběru jejího dalšího laureáta Marka Leckeyho.

Filmová báseň Sestra Víta Pancíře je nečekaně intenzivním zážitkem: řadí se mezi nejpříjemnější překvapení letošní filmové sezony.

Ekologické uvažování je součástí hlavního proudu architektury, a to i u nás. Důkazem je nová knížka Zelená architektura.cz.

Puškinův knoflík je mozaika složená z dobových dokumentů, které po archivech vypátrala a do bezmála detektivní podoby poskládala italská rusistka Serena Vitale.

Knižní novinky

V Česku nevychází příliš nových románů, s nimiž se čtenář sblíží natolik, že je otrávený, musí-li je opustit. Nejde o rozmrzelost, že kniha nabízela možnost úniku a vtahovala do přitažlivého, nedosažitelného světa, v němž se „dobře pobývalo“.

Důvodem k pátrání by měla být záhada. V žánru detektivní literatury jde o nevyjasněný zločin, v běžném životě to může být cokoliv. Třeba návštěva knihkupectví a pečlivější prohlídka právě detektivní nabídky. V záplavě cizích titulů od klasiků typu Christie, Doyla, Chandlera, Francise či Cornwellové překvapivě přežívá i dnešní česká detektivka.

Ještě před měsícem se to zdálo jako politická sci-fi, teď jsme na dosah reality. Pohled na Topolánkovu ODS provokuje různé lidi k plánům na vznik nové pravicové strany. Jedním z nich je i zakladatel ODS Petr Havlík.

Měl by to být významný okamžik. V polovině uplynulého týdne v Bagdádu roztříštěný irácký parlament konečně po bouřlivých debatách a protestech v ulicích odhlasoval schválení dohody se Spojenými státy americkými o stažení, podle níž veškeré americké vojenské jednotky opustí zemi do konce roku 2011. Přesto tato vyčerpaná země ani zdaleka nejásá.

Rusko-gruzínské vztahy notně ochladly, když v poslední čečenské válce v roce 1999 Gruzínci odmítli Rusům přístup na své území, aby na Čečence mohli zaútočit z jihu. Takovou nevděčnost Rusko nezapomíná.

Nedávné teroristické útoky v indické Bombaji má s největší pravděpodobností na svědomí některá z džihádistických skupin z Pákistánu, ale to nic nemění na tom, že běžný hinduista se dívá na své muslimské spoluobčany úkosem. Kořeny nedůvěry a nevraživosti mezi hinduisty a muslimy je těžké rozplétat.