Česká správa sociálního zabezpečení kvůli problémům s novým serverem vyplácela i s několikaměsíčním zpožděním nemocenské, „ošetřovačky“ a mateřské.
Mnoho lidí je na těchto platbách existenčně závislých. Může občan penalizovat nebo žalovat státní instituci, která neplní své povinnosti? Nebo jsou jeho práva nevymahatelná a povinnosti musí plnit jen on?
SYLVA ADÁMKOVÁ
Ptali jsme se tiskového mluvčího ČSSZ Kamila Vařeky a Zuzany Schovánkové z Občanské poradny Praha 1:
Od 1. ledna 2009 platí nový zákon o nemocenském sa sociálním pojištění, jenž zodpovědnost přenáší na všechny zúčastněné strany – správu sociálního zabezpečení, zaměstnavatele, lékaře a pojištěnce. Jakkoliv se všichni zúčastnění museli nejprve na změny, které nový zákon přinesl, adaptovat, tiskový mluvčí ČSSZ Vařeka o žádných velkých problémech neví. „Systém výplaty nemocenských dávek včetně jeho podpory informačními a komunikačními technologiemi je nicméně od prvního dne platnosti zákona funkční a během krátké doby dosáhl potřebného výkonu,“ ujišťuje Vařeka, podle kterého došlo jen k dílčím zpožděním, jež byla okamžitě řešena a za něž se ČSSZ omluvila v březnu tiskovou zprávou. Nový zákon o penále, jež by instituce platila při dlouhodobém zpoždění, nemluví. V případě prokázaného zavinění je možno využít zákona o nesprávném úředním postupu.
Zuzana Schovánková z Občanské poradny Praha 1 dodává: „Pokud by nesplněním povinnosti vznikla občanovi nějaká škoda, domníváme se, že se může domáhat její náhrady podle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
