S plynovou pistolí u hlavy

Evropu minulý týden vystrašil rusko-ukrajinský spor o ceny plynu, kvůli němuž se zastavily dodávky této suroviny do řady států. Unie mobilizuje záložní zdroje, plánuje omezení dodávek pro průmysl a v případě vleklejší krize i pro domácnosti. O situaci jsme mluvili s programovým ředitelem Pražského institutu bezpečnostních studií Jiřím Schneiderem.

Troufáte si odhadnout, jak ten spor dopadne?

Dřív nebo později se to musí vyřešit, protože všichni mají zájem, aby nevznikl dlouhodobý problém. Sázky jsou vysoké, takže to může trvat déle než v minulosti. Podstatné je, že se teď vytváří precedens ohledně budoucích vztahů.

Rusko každoročně odstávky prodlužuje. Je to tím, že pokročilo v propojení s východem a časem si bude moci vybírat, komu suroviny dodá?

Nejsem si jist, že tohle je ten hlavní důvod. Aby Rusko mohlo diverzifikovat odběratele, muselo by mít na východ stejně propracovanou infrastrukturu, a tu nemá – je to běh na dlouhou trať. My vlastně nevíme, jestli za letošní výpadek může krach jednání o ceně, rostoucí neschopnost Ruska uspokojit domácí poptávku, nebo nějaké jiné problémy.

Ale asi není pochyb o tom, že Rusko používá suroviny jako politickou zbraň. Máme se tedy připravit na to, že současná situace se může kdykoliv opakovat a může mít ještě závažnější důsledky?

To se může stát i…