Přehled o dění v uplynulém týdnu

Němec skončil u vlády

Po Topolánkově vládě zůstala řada otázek nezodpovězených a řada kauz nedořešených. Premiér Fischer tak sice vypověděl smlouvu, kterou měl dva roky s Úřadem vlády bývalý ministr spravedlnosti

Pavel Němec

, k objasnění celé věci máme ale pořád stejně daleko. Stále totiž nevíme, co přesně jeden z aktérů kauzy justiční mafie pro vládu dělal – za celou dobu prý totiž oficiálně pro stát nehnul prstem a nic si neúčtoval.

Proč ale tedy před rokem tehdejší šéf Úřadu vlády tvrdil, že stát Němcovi proplácí „drobné“? Proč smlouvu, jejíž obsah ani jedna strana nezveřejnila, nezrušila předchozí vláda, když nebyla naplněna? A proč současná ministryně strpí Němce jako hosta slavnostního otevření brněnského justičního paláce, za jehož rekordní předražení právě on odpovídá?

Změna volby mediálních rad
Vláda chce podle návrhu Strany zelených změnit systém voleb do mediálních rad. Napříště by se na jejich výběru a instalaci měli společně s poslanci podílet i senátoři a prezident. Návrh předpokládá snížit počet jejich členů ze třinácti na devět a týká se všech mediálních rad – tedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Rady České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře. Návrhy kandidátů by pak měly tak jako dosud předkládat nejrůznější organizace. Návrh vlády však musí projít ještě sněmovnou, ta ale o svůj monopol nemusí chtít přijít.

Omezení poslanecké imunity

Vláda odsouhlasila návrh Strany zelených na omezení poslanecké imunity. Předpokládá ústavní změnu a navrhuje nové mechanismy postupu úřadů při trestném činu poslance či senátora. Poslanci a senátoři by tak o svoji imunitu měli bez výjimky přijít ve všech případech, kdy by překročili zákon, výjimkou by zůstaly jen jejich parlamentní projevy a hlasování. V současné době o vydání k trestnímu stíhání rozhoduje sněmovna či Senát, v případě nevydání nemůže být politik stíhán ani později po skončení svého mandátu. V tomto volebním období poslanci a senátoři zbavili imunity bývalého dozorce, poslance KSČM

Josefa Vondrušku

za týrání vězňů za minulého režimu, poslance

Ondřeje Plašila

(ODS), který si sedl za volant opilý, senátora

Jiřího Čunka

(KDU-ČSL) kvůli podezření z braní úplatků.

Dohnal čelí kárné žalobě
Bitva mezi poslanci a šéfem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) pokračuje. Šéf sněmovního kontrolního výboru Vladimír Koníček (KSČM) podal na Dohnala kárnou žalobu za to, že údajně ohrozil důvěryhodnost NKÚ. V rozporu se zákonem například Dohnal bydlel ve dvou spojených luxusních bytech. Je ale pravděpodobné, že kárné řízení Dohnala neohrozí. Ten totiž přešel do protiútoku: navrhl kárné řízení s viceprezidentem NKÚ Miloslavem Kalou. Vzniká tak situace, že kárné řízení nemůže proběhnout, protože předsedat mu měl právě Kala. Pokud je ovšem sám na kárné řízení Dohnalem navržen, může být právníky považován za podjatého.

Smrt na silnicích

Na českých silnicích přibývá motorek, ale bohužel také mrtvých – jen za první dva týdny prázdnin zahynulo dvanáct motocyklistů. Podle loňské statistiky ministerstva dopravy připadá na tisíc dopravních nehod třicet osm usmrcených motorkářů, dvacet cyklistů a sedm řidičů osobních aut. Téměř každý desátý usmrcený v roce 2008 byl motorkář.

Kauza Bušina pokračuje
Bývalý spolupracovník středočeského hejtmana Davida Ratha (ČSSD) Filip Bušina zadával v kraji veřejné zakázky spřáteleným firmám. Z funkce odstoupil, protože ho policie obvinila z 300milionových daňových úniků. Jak ale nyní vypátraly Hospodářské noviny, Bušina jako investiční náměstek středočeských nemocnic nechával zpracovávat veřejné zakázky sobě blízkou firmou Executive Project Group. Ta přitom v poslední době zadávala zakázky v hodnotě 600 milionů korun bývalé Bušinově firmě Stavby, a. s. Bušina na transakce jako náměstek pro investice přímo dohlížel.
Aféra ohrozila i kariéru samotného hejtmana Davida Ratha. Někteří jeho spolustraníci protestovali proti tomu, aby se ocitl na kandidátce do sněmovních voleb. Předseda ČSSD Jiří Paroubek ale současného hejtmana na kandidátku nakonec prosadil.

Vláda připravuje schválit kontroverzní stavby
Je to dokument s poněkud nezáživným názvem, pokud ho však schválí Fischerova vláda, skončí debaty nad tím, kudy povedou trasy některých dálnic nebo kde se začnou budovat úložiště jaderného odpadu. Jedná se o takzvanou Politiku územního rozvoje, o které chtějí ministři rozhodnout už tento týden.
Dokument by měl obecně určovat, jak chce stát nakládat se svým územím, a kraje i obce ho musejí respektovat. Jak ale upozornila společnost Ekologický právní servis, materiál je v některých místech až příliš konkrétní. Například rychlostní silnice R 43 má podle dokumentu protínat několik městských částí Brna místo toho, aby vedla obchvatem.
Materiál také vymezuje šest lokalit pro vybudování úložiště jaderného odpadu – ovšem bez souhlasu dotčených obcí. Pokud bude dokument vládou schválen, zablokuje podle Ekologického právního servisu debatu o alternativních variantách, o posuzování vlivu na životní prostředí a také o financích na jednotlivé projekty. Podle jeho kritiků tak materiál výrazně nahrává podporovatelům kontroverzních staveb, jejich odpůrcům naopak případné protesty ztěžuje.

Bursík se vrací do vrcholné politiky

Bývalý šéf zelených zřejmě přehodnotil svůj plán opustit politiku a v podzimních parlamentních volbách se do ní pokusí vrátit. V České televizi to uvedla socioložka

Jiřina Šiklová

s tím, že jí svůj návrat Bursík potvrdil.

Martin Bursík

tak chce vyhovět vnitrostranickým hlasům, které ho opakovaně vyzvaly, aby do Poslanecké sněmovny kandidoval. Bursík odešel z čela strany poté, co partaj propadla v červnových volbách do Evropského parlamentu.

Tajemník premiérů Doležel zproštěn obžaloby

Tajemník bývalých sociálnědemokratických premiérů

Stanislava Grosse

a 

Jiřího Paroubka Zdeněk Doležel

se podle třebíčského soudu nedopustil trestného činu v tzv. kauze Budišov. Ve složitém případu, jehož vyšetřování se táhlo tři roky, se měl Doležel podílet na machinacích s evropskými fondy, zastrašování a vydírání. Šlo o plán, na jehož počátku stál zřejmě tehdejší starosta Budišova

Ladislav Péťa

, který chtěl nadhodnotit rekonstrukci místního zámku, získat na opravy o třicet milionů korun více a peníze pak rozdělit mezi sebe a s ním spřízněné úředníky, kteří by celou akci kryli.

České pivo u ledu
Státní zástupce Ladislav Letko z Vrchního státního zastupitelství v Praze zastavil v pátek vyšetřování legendární kauzy „české pivo“. Čekalo se to od konce loňského roku, kdy byla z vyšetřování odvolána jeho kolegyně Darja Dunajová, která předtím na kauze pracovala několik let.
V médiích se opakovaně objevily spekulace, že jde o obdobu známého případu Čunek, který byl zastaven na politický tlak za podezřelých okolností.
Dunajová odmítala svůj případ odložit, před třemi lety nevyšel ani pokus tehdejšího ministra financí ODS Vlastimila Tlustého, který se obrátil na prezidenta Václava Klause, aby dal obviněným z případu milost.
Kauza se týkala Plzeňských pivovarů, které byly vytaženy z portfolia známé banky IPB manažery z japonské Nomury, zaplaceny bezcennými akciemi a vzápětí prodány za dvacet čtyři miliard korun. IPB, chráněnec vlivných politiků z řad občanských a sociálních demokratů, respektive její manažeři, kteří zanechali v bance dluhy za více než sto miliard korun, vyvázli z dalšího policejního stíhání beztrestně.

Senát bude jednat o miliardách pro ČEZ

Senátoři budou na své schůzi příští týden projednávat novelu zákona o spotřebních daních, do které jako „poslanecký přílepek“ prosadili poslanci

Martin Říman

(ODS) a 

Milan Urban

(ČSSD) úpravu, která mění nakládání s emisními povolenkami. Tato úprava podle bývalého ministra životního prostředí

Martina Bursíka

znamená, že v příštích letech poputuje sedmdesát miliard korun namísto do státního rozpočtu do rozpočtu energetických firem, především do největší z nich, tedy ČEZ. Jde totiž o to, že stát nebude část emisních povolenek prodávat, nýbrž je zdarma rozdá mezi energetické firmy. Poslaneckou sněmovnou zákon prošel naprosto hladce, o což se postarali především poslanci dvou největších parlamentních stran. Političtí komentátoři tak hovořili nejenom o tom, že úpravu připravil přímo generální ředitel ČEZ Martin Roman, ale i o tom, nakolik propojení s mocnou polostátní firmou vytváří půdorys možné budoucí velké koalice.

Zda se podaří obdobné spojení senátorů ODS a ČSSD, je zatím těžké odhadnout. Po projednávání ve výborech se zdá, že to minimálně nebude snadné. Hospodářský výbor totiž novelu podpořil, výbor pro životní prostředí ji odmítl. V obou výborech má ODS po čtyřech členech, sociální demokraty v nich zastupují čtyři, respektive tři senátoři. Mezi senátory ODS je navíc i stranický expert na životní prostředí Bedřich Moldan, který novelu striktně odmítl.

Írán: pokračování

Klíčový íránský duchovní

Alí Akbar R

afsandžání vystoupil poprvé od íránských voleb na veřejnosti. Během hlavních pátečních modliteb v mešitě na teheránské univerzitě ostře napadl způsob, jakým vláda zasáhla proti demonstrujícím během nepokojů, které označil za „krizi“. Šéf Shromáždění expertů, orgánu, který jmenuje nejvyššího vůdce, požadoval propuštění všech zadržených demonstrantů a připomenul, že velká část Íránců volby stále nepovažuje ze legitimní. Modliteb se údajně zúčastnil i „poražený“ kandidát

Mir Husajn Musáví

.

Po Rafsandžáního vystoupení vypukly v ulicích Teheránu opět velké demonstrace. Policie proti nim zasáhla slzným plynem a obušky a podle prvních zpráv dvě desítky lidí zatkla.

Již dříve během týdne rezignoval šéf íránského jaderného programu

Gholám Rezá Akázáde

. Jeho odchod z funkce je vnímán jako počátek vládních čistek od příznivců poražené opozice.

Čínská radost
Na rozdíl od hospodářského propadu Spojených států a Evropy ohlásila Čína silný hospodářský růst. I díky obrovskému ekonomickému stimulu a kreditním linkám státních bank tamní ekonomika ve druhém čtvrtletí podle údajů čínské vlády vzrostla o 7,9 procenta. Číně se tak navzdory ekonomické recesi může podařit dosáhnout plánovaného celoročního ekonomického růstu ve výši osmi procent.
Zveřejněná čísla znamenají zvrat ve vývoji, kdy se růst čínské ekonomiky zpomalil ze 13 procent v roce 2007 na 6,1 procenta v prvním čtvrtletí letošního roku. Ekonomičtí analytici se shodují, že čínská ekonomika se pravděpodobně skutečně odrazila ode dna, mají však pochybnosti o tom, nakolik štědré půjčky čínských bank představují nebezpečí v podobě nesplácených úvěrů a neúčelných investic. 

Budoucnost Evropy
V uplynulých dnech padla dvě rozhodnutí, která – pokud dospějí ke svému cíli – otevřou Evropě nové cesty ke zdrojům energie.
Zástupci Evropské unie a pěti tranzitních zemí podepsali strategickou dohodu o vybudování plynovodu Nabucco. Tři tisíce tři sta kilometrů dlouhý plynovod má vést z Turecka přes Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko do Rakouska. Jeho význam je především strategický – plánovaný plynovod v hodnotě osmi miliard eur (210 miliard Kč) má zajistit zemím Evropské unie alternativní přístup k nalezištím plynu mimo sféru vlivu Ruska, které energetických dodávek využívá jako nástroje k dosažení politických cílů. Rusko je klíčovým evropským importérem a dosud musely i dodávky z dalších kaspických a středoasijských zemí proudit jeho plynovody.
Dalším příznivým impulzem ještě před podepsáním dohody byla informace iráckého premiéra Núrího Kamála al-Málikího, který nabídl, že se jeho země stane klíčovým dodavatelem projektu a prodá evropským odběratelům polovinu plynu nutného k provozu. Zajištění pravidelných dodávek je přitom hlavním problémem strategického plynovodu. Evropská unie počítá především s plynem z nalezišť v Kaspickém moři, Turkmenistánu a v budoucnu také Íránu. Zatím je však jediným dodavatelem schopným nebo ochotným využívat nový plynovod v době jeho předpokládaného dokončení v roce 2014 Ázerbájdžán a i ten zvažuje alternativní ruské nabídky.
Nezávisle na plynovodu Nabucco došlo k podpisu dohody německých firem o výstavbě obřích solárních elektráren v oblasti Sahary a arabského poloostrova. Konsorcium firem jako Siemens nebo Deutche Bank, vedených největší světovou pojišťovnou Munich Re, hodlá v průběhu příštích 40 let do projektu slunečních elektráren v největší světové poušti (včetně dálkového vedení stejnosměrného proudu) investovat 400 miliard eur. Výsledkem projektu by mělo být pokrytí 15 procent spotřeby elektrické energie v Evropě a téměř úplné zásobování elektřinou pro severní Afriku a Blízký východ.

Proces s Charlesem Taylorem

Charles Taylor

, bývalý prezident Libérie, se minulé úterý před soudem v Haagu poprvé zpovídal z obvinění ze zločinů proti lidskosti.

Obžaloba Taylora viní z toho, že organizoval vraždění, znásilňování, mučení a využívání dětských vojáků během občanské války ve Sieře Leone na přelomu tisíciletí, která byla jednou z nejbrutálnějších v dějinách Afriky. Taylorovi šlo údajně o to, aby získal kontrolu nad diamanty z této sousední země. „Jsem nevinný, obžaloba se zakládá na lžích, podvodech a dezinformacích.

… Miluji lidstvo,“

prohlásil Taylor, muž s ekonomickým diplomem z americké univerzity. Taylor je první africkou hlavou státu, která se takto u soudu musí zodpovídat ze svého podílu na válečných zločinech.

Island na cestě do EU

Island minulou středu nakročil do Evropské unie, jejímž členem by se mohl stát už v letech 2011 až 2013. S většinou jediného hlasu parlament schválil žádost o vstup do EU. Severský ostrov, který je po bankrotu a zestátnění všech tří největších bank v zemi zatím nejvýraznější obětí finanční krize, do Unie žene především potřeba stabilní měny. Evropští politici přitom z Bruselu do Reykjavíku poslali jasný vzkaz, že Islanďané budou moci požívat výhod eura, jen pokud se zapojí i do politických struktur Unie. Islanďané však budou muset vstup své země do společné Evropy ještě schválit v referendu.