Zpráva o disertaci kolegy z mé almy mater Tomáše Sedláčka spustila vlnu pozdvižení. V podstatě jde ale jen o pokračování diskuse, která se před několika měsíci rozhořela na stránkách Hospodářských novin a na internetu. Jádrem sporu je metoda ekonomie a zjednodušeně ji lze schematizovat jako „rovnice versus slovo“. Nabízí se tři úvahy:
Dobrý sluha, špatný pán. Někdy se vynoří nová teorie pozorováním mraků, jindy přijde osvícení při poskládání správných rovnic. Abstrakce ve formě matematiky sice představuje zjednodušení reálného světa, často ale umožňuje další rozvoj teorií a potřebné ověření v praxi a naopak. Pokud se ale v ekonomické „vědecké“ obci objeví názor, že bez pořádné dávky matematiky není poctivé ekonomie, je to hodně omezené vidění. Samotné rovnice nedělají vědu vědou. Za vědce lze považovat Carla Gustava Junga stejně jako Maxe Plancka.
Paradigma a metoda v ekonomii. Je vcelku obvyklé, že zastánci určitého paradigmatu tíhnou k vybrané metodě zkoumání. Například v ekonomii lze nalézt pohledné a přehledné modely neoklasiků, zatímco pokusy o formalizaci Keynesových myšlenek vypadaly zpočátku trochu upachtěně. Nakonec se ale ukázaly jako mnohem životaschopnější. Metodologický posun přináší nové proudy jako například behaviorální nebo institucionální ekonomie. Někdy se v ekonomii více hodí rovnice a modely, které vše přehledně uspořádají, jindy je ale lepší narativní analýza. Časem její pozorování mohou být zahrnuta do modelů a obohatit je.
Společenská věda a její marketing. Pro společenské vědy je důležitý multidisciplinární přístup. Specializace je sice oddělila od filozofie, jejich předmět ovšem zůstává stejný – člověk a společnost. Aby si byly schopny pomáhat, musí umět mezi sebou komunikovat. Někdy této komunikaci více prospěje slovo, jindy rovnice. Má-li být věda k užitku veřejnosti, měla by komunikovat i s ní (nedostatek této komunikace je důvodem ke kritice ekonomie při současné finanční krizi).
Žabomyší válka mezi zastánci rovnic a slov je ale hlavně úplně zbytečná. Bez ekonomů-matematiků by ekonomie nebyla tam, kde je dnes. Zároveň je ekonomie vědou o lidech, a pokud má být zároveň vědou pro lidi, jsou zapotřebí i trochu „ukecaní“ ekonomové.
Autor je hlavním analytikem Patria Finance.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
