Senát sice minulý týden na posílení české mise v Afghánistánu kývl, pětapadesát vojáků navíc ale nejspíš pod Hindúkuš neodjede. Zásadní tuzemský spor o to, jak by měla vypadat česká účast v boji s hrozbou islámského terorismu, totiž trvá.
Symbolický a kompromisní
Česká účast ve spojenecké misi proti afghánskému Tálibánu je výbušným politickým tématem posledních let, ale tentokrát to zprvu vypadalo, že by se kompromis najít mohl. Vládní plán navyšující počty vojáků předložili společně ministr zahraničí Jan Kohout (blízký ČSSD) a ministr obrany Martin Barták (blízký ODS) – a kývl na něj kompletně celý kabinet. Barták navíc zvolil kompromisní řešení. Původně zvažoval pět variant s různými počty vojáků i nasazením techniky, kde se v jednom z návrhů počítalo i s tanky či letouny L-159. Když ministr předložil celé portfolio stranám ke zvážení, branná komise ČSSD sice radikálnější návrhy odmítla, ale na plán posílit v Afghánistánu výcvik tamních policistů kývla. Občanští demokraté naproti tomu tlačili na masivnější rozšíření sil.
Výsledkem byl kompromis, který experti i ministr obrany označují za „spíše symbolický příspěvek“ ke spojeneckému plánu nasadit do bojů s Tálibánem více sil: navýšení týmu vojáků cvičících afghánské policisty v provincii Lógar o patnáct a dále vyslání čtyřicetičlenné jednotky spolu se dvěma radiolokátory Artur k ochraně polské základny v provincii Ghazní. …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
