Vinen, protože má pravdu

Poslední požadavky prokurátora, poslední řeči obhajoby, proces se „zločincem“ Chodorkovským a jeho „komplicem“ Platonem Lebeděvem se chýlí k závěru. Rozsudek padne za měsíc nebo dva, možná tři… v čase, na němž se domluví úřady v Kremlu. Rusové nejsou včerejší, asi 40 procent z nich (proti 19) ví, že výrok soudu přijde z „kuloárů moci“. Bývalý šéf ropného gigantu Jukos, surreálně obviněn, že ukradl jen tak, před zraky všech, dvacet procent celé produkce ruské ropy v letech 1998 až 2003, je vinen. Musí být vinen.

Dobrák prokurátor všechno zkontroloval do poslední kapky. Bez dalšího vysvětlení přešel od 349 milionů (tankery s touto masou by v řadě za sebou dvakrát objaly zemský rovník) k 218 milionům tun ropy. Že by chtěl, aby jeho závěr vypadal přesvědčivěji?

Kasjanov (tehdejší premiér), Kristěnko (tehdejší vicepremiér) a Gref (tehdy ministr rozvoje) před soudem prohlásili, že defraudace tak gigantických rozměrů je čistý výmysl. Něco takového by v žádném případě nemohli přehlédnout. Chudák prokurátor! Žongluje s násobky imaginárních barelů zázračných jako pecny chleba ve svatých evangeliích. „Děkuji prokurátorovi, že dokázal moji nevinu,“ ironizuje obviněný, „každý, kdo je obdařen normálním úsudkem, nemůže této absurditě uvěřit.“ A musí si položit otázku, proč – když už byla firma rozbita na kusy, vesele rozdaná kamarádům Kremlu, exoligarcha otrhán a…