Ten mladík v dlouhé bílé sutaně je viditelně zaskočen – sem, do nápadné budovy na periferii indonéské metropole Jakarta, prý cizinci nechodí.
„Počkejte, prosím, venku, najdu někoho, kdo se vám bude věnovat,“
usmívá se, jako by ani nebyl členem organizace, která si vypalováním kostelů a zabíjením jinověrců vynucuje dodržování ortodoxního muslimského práva šaría. Vřelé přivítání vzbuzuje naději, že se o mocné Frontě obránců islámu (FPI), označované dnes za hlavní sílu „talibanizace“ nejlidnatější muslimské země světa, dozvíme více.
Cesta vzhůru
Dům pana Muhammada, jak se mladík představuje, září do okolí nepřehlédnutelnou světlezelenou barvou svých zdí a bílých okenic. Hned v sousedství se vypínají dvě bílé mešity rovněž spravované FPI. Ve čtvrti lemované jinak jen oprýskanými zašlými domky působí trojice staveb svojí čistotou jako z jiného světa.
Dveře vily se po několika minutách opět otvírají, ale úsměv z tváře pana Muhammada je tentam. Naopak, mračí se a sjíždí nás přísným pohledem.
„Věci se daly do pohybu a na rozhovory už není čas. Ihned odejděte!“
říká a pak rázně zabouchává dveře.
Vysvětlení toho nečekaného obratu přichází ještě stejného dne ve večerních zprávách. Státní televize přináší informaci o tom, že FPI začala vyšetřovat policie a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
