Radost se dotýkat

Muž stojí u velkoplošné obrazovky zabudované ve stěně a ovládá ji všemi deseti prsty. Různě si pohrává se zobrazenými fotografiemi, posouvá je z jednoho okraje na druhý. Jeden obrázek ho zaujme, dotkne se jej v rozích pravým a levým ukazováčkem, bleskovým gestem ho zvětší a nakonec ledabyle „odhodí“ směrem ke kraji obrazovky.

Různé kiosky na nádražích, na úřadech či v informačních centrech jsou vybaveny displeji, které v každém okamžiku dovedou zaznamenat pouze jeden dotyk. Práce s nimi je často frustrující, uživatel jedním prstem ťuká do jakýchsi složitých hierarchií v databázi. Naproti tomu obrazovka popsaná v úvodu je vícedotyková (multitouch); registruje více dotyků současně. Vyrobila ji společnost Multitouch z Finska, která je v tomto oboru lídrem.

Vícedotyková rozhraní umožňují rychlejší a intuitivnější práci, především s nimi ale může komunikovat více uživatelů současně, pro což se razí termín multitaction. Představme si třeba armádní velitelskou místnost, kde na jednom obrovském stole vytvořeném z propojených velkoplošných displejů mohou vojáci společně posouvat virtuální modely tanků, letadel nebo pěchoty.

Stezkami domorodců

Na samotném úsvitu dějin výpočetní techniky nevedly první úvahy o ovládání počítače přímo ke klávesnici nebo k myši. První patenty na dotykovou obrazovku si nechala už v 70. letech minulého století zaregistrovat společnost IBM. V roce 1972 byl uveden na trh počítač Plato IV s  malou jednodotykovou obrazovkou, který sloužil pro vzdělávací účely. Vícedotykové ovládání se pak prosadilo až na začátku 21. století, kdy jej použila společnost Apple ve svém iPhonu a iPadu. Displej využívá takzvanou kapacitní technologii – prst při dotyku naruší elektrické pole na povrchu. Byla to novinka oproti starší takzvané rezistivní technologii, kdy prst k sobě přitlačí dvě plochy, takový systém neumožňuje registrovat více dotyků najednou.

Díky přirozenému ovládání slavila nová technologie velký úspěch, takže Apple dokonce usiloval o přiznání patentu na ochrannou známku „multitouch“. Americká patentová komise však žádost zamítla, především proto, že termín je podle ní příliš obecný.

Dnes jsme v situaci, kdy se vícedotyková technologie začíná šířit i na velké obrazovky a umožňuje tak spolupráci více uživatelů na jednom úkolu. K výrobkům společnosti Multitouch patří například stůl, na jehož svrchní desce lze různě manipulovat s fotografiemi, s videem, prohlížet si a přibližovat mapy a podobně. Registrace dotyků probíhá na jiném principu než u iPhonu: Svrchní vrstvu stolu tvoří LCD displej, na němž se zobrazuje veškerá grafika. Uvnitř stolu jsou zářiče, které zespodu prosvětlují LCD obrazovku infračerveným světlem. Několik kamer v útrobách stolu pak zaznamenává odraz infračervených paprsků od lidské ruky a systém podle toho dovede spočítat místo dotyku.

Rychlostí kolem 200 snímků za vteřinu stůl tímto způsobem snímá prsty, ruce i rychlost jejich pohybu až do výšky 15 cm nad obrazovkou. Svrchní displej má úhlopříčku až 55 palců (necelých 140 cm) a disponuje vysokým rozlišením (Full HD). Jednotlivé stoly lze spojovat do jednoho velkého systému pro více uživatelů, třeba právě do zmíněné pracovní plochy pro armádní důstojníky.

Technologie multitaction představuje ovšem velkou zátěž i pro výkonné počítače, software například musí umět určit počet uživatelů, kteří mohou ke stolu přistupovat z různých směrů. Hardware se musí vypořádat se situací, kdy si třeba tři uživatelé najednou usmyslí, že chtějí ve třech samostatných oknech otevřít video ve vysokém rozlišení.

Největší zájem o vícedotykové stoly projevují muzea, galerie a také firmy, které je využijí během porad či brainstormingů. V Národním muzeu v Austrálii je instalováno deset sdružených stolů, každý o úhlopříčce 46 palců, které návštěvníky provedou přirozeným prostředím původních obyvatel kontinentu. Po cestě se tak plazí hadi nebo pochodují červení mravenci, o každém objektu je možné si pomocí vícedotykového rozhraní vyvolat další informace. Systém zvládne komunikovat až s 20 uživateli současně. V České republice jsou pak podobné stoly k vidění například v Domě přírody na Kvildě nebo ve Slavkovském lese.

Stůl, který stahuje fotky

Netrpělivě očekávaným produktem je nyní druhá verze vícedotykového stolu Surface od společnosti Microsoft. Snímání dotyků v něm zajišťuje technologie PixelSense. Zatímco uvnitř stolů firmy Multitouch funguje až 32 infračervených kamer, v případě PixelSense pracuje jako infračervený senzor každý bod obrazu. První, komerčně nepříliš úspěšná verze tohoto stolu byla spuštěna v roce 2007 a dokázala mimo jiné rozpoznat i přístroje, které na ni uživatel položil – pokud to byl například fotoaparát, objevily se na stolní desce automaticky snímky obsažené v paměti.  Druhá verze stolu Surface má stát v přepočtu kolem 170 tisíc korun, což není málo. Výrobce předpokládá, že si ji budou pořizovat movití zákazníci, jako jsou banky, prezentační firmy či luxusní hotely.