Musím přiznat, že senátoři za ČSSD mne překvapili. Potvrdili přímou volbu prezidenta především s ohledem na to, že jí má tato strana pomalu odjakživa v programu. To je úctyhodné a do značné míry nebývalé, že se plní nějaký ideál či spíše slib z programu. Zvláště nebývalé u nás je, když se strana (nebo vlastně kdokoli) zbavuje svého krátkodobého mocenského vlivu. ČSSD ovládá Senát, a kdyby vyvolala předčasné volby, patrně by ovládla i sněmovnu. Prezidenta si mohla zvolit, jakého chce, a i kdyby nebyly předčasné volby, byl by její vliv obrovský. Ocení voliči ČSSD za to, že plní program a sliby? Že by si tento „dárek občanům“ spojili voliči zrovna s ČSSD? Na to bych moc nevsázel.
Samozřejmě jsou ve hře další věci. Strana si možná nevěří, že by se dokázala sjednotit za jedním nepřímo voleným kandidátem. Obě minulé nepřímé volby prezidenta znamenaly pro sociální demokracii dosti velké a bolestivé trauma a vnitřně ji oslabily. Nebo se sociální demokracii zdá, že nebude umět vyvolat předčasné volby a současný „evropský rozkol“ mezi TOP 09 a ODS si vyhodnotila jako nedostatečně silný proto, aby způsobil či akceleroval předčasný rozpad koalice?
Navíc by nepřímá volba dávala tentokrát velké šance předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému, což by podle mého soudu nebyl vůbec špatný…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
