0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Dopisy12. 2. 2012

Dopisy

Astronaut

Naše slavné prohry 2012
Popletený Nečas

Respekt 6/2012

Články Kateřiny Šafaříkové (Naše slavné prohry 2012) a Jana Macháčka (Popletený Nečas) je nutné uvést na pravou míru.

Jan Macháček si ve svém „auditu“ vybral z nedávného textu premiéra jednu a půl věty, na níž založil svou kritiku. Problém snah o izolacionismus a ochranářství uvnitř Evropy se skutečně netýká všech evropských politiků. V Evropské unii je řada států, které jsou znepokojeny zpomalováním, či přímo brzděním agendy vnitřního trhu a liberalizace stejně jako my. Dokonce i obchodní přítomnost Německa v zemích BRICS je pětkrát nižší než přítomnost v EU, což by sami Němci rádi změnili. Je také škoda, že EU ignorovala nedávný Východoasijský summit stejně jako setkání ASEAN v posledních letech. Skutečně se tak zdá, že tu vyklízíme půdu jiným. Zatímco autor popírá fakt, o němž si i v Bruselu štěbetají vrabci na střeše, text Kateřiny Šafaříkové je bohužel plný faktických chyb.

Není pravda, že summit EU zajistil účast na summitech eurozóny státům, které nemají euro, ale smlouvu podepíší. Podpisem smlouvy žádný nečlen eurozóny skutečně nezíská právo účasti na summitu. Získá jej až po ratifikaci, což se nám ani Švédům nepodařilo změnit.

Není pravda, že účast na summitech se bude týkat témat vnitřního trhu. Téma vnitřního trhu je totiž tématem sedmadvacítky a smlouva jej výslovně vylučuje. Naopak je nutné bránit tomu, aby se v rámci tématu konkurenceschopnosti na eurosummitech diskutovala i problematika vnitřního trhu. Není pravda, že jsme si „zabouchli dveře na všechna fóra eurozóny“. Dveře by se nám otevřely až po ratifikaci (u nás tedy nejdříve za rok), a to jen na fóra, na něž budou nečlenové eurozóny pozváni. Podstatné je, že smlouva pro nás zůstává otevřená trvale, což prosadili v čl. 15 právě zástupci České republiky. Žádné dveře jsme si tedy nezabouchli.

Není pravda, že čeští vyjednavači k otázce účasti na eurosummitech „dlouho mlčeli“. Vyjednání účasti na summitech bylo od počátku prioritou jak Úřadu vlády, tak ministerstva zahraničních věcí i ministerstva financí. Je ovšem pravda, že vedle této priority prosazovali vyjednavači celou řadu dalších, ještě podstatnějších priorit, jež se podařilo v určité míře prosadit. Pokud ale měla autorka na mysli, že jsme účast na summitech nepovažovali za jediný, ani nejpodstatnější problém paktu, měla v tomto pravdu.

Není pravda, že poté, co ministerstvo zahraničních věcí zpracovalo právní analýzu smlouvy, zpracoval Úřad vlády „následně“ novou analýzu. Ve skutečnosti tomu bylo naopak.

Není konečně také pravda, že je zásadní rozdíl mezi předem deklarovanými a posléze učiněnými kroky premiéra. Premiér jasně řekl, že se nemůže zavázat předem k podpisu dokumentu, dokud nebude známo, zda tento závazek může Česká republika splnit. Musí být jasná shoda na způsobu jeho ratifikace, což se zatím nestalo. Proto se na summitu k podpisu nezavázal, na rozdíl od ostatních. Vzhledem k tomu, že každý musel v dané chvíli říci buď – politicky závazné – „ano“, nebo (pro danou chvíli) „ne“, byla volba podle schváleného mandátu premiéra jasná.

Jan Osúch, mluvčí vlády ČR

Vyjádření redakce:

Práva vyplývající z mezinárodní smlouvy si lze přirozeně nárokovat až po jejím vstupu v platnost, tedy ratifikaci. To je obecně platný princip a Respekt nikdy netvrdil nic jiného. Formulace „státy, které podepíší“ je zkratka pro rozdělení zemí na ty s vůlí – stát se smluvní stranou – a ty bez vůle, a z textu to jasně vyplývá.

– Článek 12, odst. 3 smlouvy říká, že ne-eurové státy se budou moci zúčastňovat summitů týkajících se „konkurenceschopnosti smluvních stran, úprav globální architektury eurového prostoru a fundamentálních pravidel, která pro něj budou do budoucna přijata“. O co jiného než o vnitřní trh smluvních stran jde?

– Nesouhlasem se smlouvou si Česko dveře na všechna fóra pořádaná do budoucna jejími smluvními stranami skutečně zabouchlo, to je holý a logický fakt.

– V depeši českých diplomatů ze dne summitu krátce po jeho skončení, již má Respekt k dispozici, se zmiňuje údiv nad tím, že premiérovi nestačila účast alespoň na některých schůzkách, poté co „ještě před dvěma týdny jsme museli Úřad vlády přemlouvat, aby to (účast na summitech pro ne-eurové státy – pozn. red.) vůbec dali do instrukce, neb jim tento požadavek nepřišel důležitý“.

– Z výše uvedené reakce jasně vyplývá, že skutečně existují dvě konkurenční právní analýzy téhož dokumentu. To odráží nesoulad v evropské politice mezi úřadem premiéra a MZV, na což měla zmínka v článku upozornit. Úřad vlády se mohl k tématu v textu vyjádřit, ale nekomunikoval.

– Termíny jako „zásadní rozdíl“ jsou věcí interpretace a článek s nimi neoperuje. V textu se píše, že premiér překvapil, a tento názor vyjádřili mimo jiné i citovaní členové ODS. Mandát pro premiéra byl středový – ani jasné ano, ani jasné ne. Premiér si však vybral jednu jasnou stranu.

Ukradený spánek

Respekt 6/2012

Chtěl bych vyjádřit velký dík za uveřejnění článku. Petr Třešňák ze své respektované pozice článkem dokázal na čtyřech stranách a během krátké chvíle to, oč se já více než intenzivně, leč marně snažím: přesvědčit svou přítelkyni o tom, že zdravý – a pravidelný – spánek nelze v důležitosti přecenit.

Proto bych vás prosil ještě uveřejnit sérii článků na témata podobně praktická a přitom zkvalitňující život: nátělník, rukavice, teplé ponožky, čepice, brzká snídaně, teplý oběd v poledne (ve čtyři odpoledne již zpravidla není polední menu v restauracích k mání).

Vaše autorita a respekt může některým lidem pomoci vštípit zdravé návyky.

David Kofroň

Nejhorší je samota

Respekt 6/2012

Generace dnešních důchodců je naprosto ojedinělá. V porovnání se svými otci a dědy, ale také bohužel námi vnoučaty si žijí v nevídaném blahobytu – zdravotní péče, měsíčně vyplácený důchod, příspěvky, úlevy, státní byty… To nikdy v historii nebylo a počínaje námi už ani nebude.

Přijde mi jako vtip, že si chudáček důchodce nemůže dovolit platit třípokoják v Praze, navíc když mu ani nepatří… Nevím ani, co je špatného na tom, když se o své staré rodiče hmotně postarají jejich děti. Nemělo by to být samozřejmostí?

Je jasné, že v důchodu se životní úroveň mnohdy smrskne. A na mateřské dovolené, v invalidním důchodu ne? Česká republika není Norsko, kde štědrý sociální systém táhnou příjmy z ropy, to snad není žádné tajemství. O deregulaci nájemného se také nemluvilo týden, ale dlouhá léta. Logicky, pokud bydlím v nemovitosti, která mi nepatří, počítám s tím, že z ní mohu být vystěhována nebo mi může být zvýšeno nájemné. Malých bytů také není nedostatek, stačí se podívat do statistik. Že nejsou hned volné k nastěhování? No jasně, bydlí v nich přece mladé rodiny s dětmi…

Že se někomu nechce stěhovat z Vinohrad, se nedivím. V každé době a každém režimu ale přece platilo, že udržet si životní standard ve stáří není jednoduché. Vydupávat si však dorovnávací částky ze státní pokladny je v dnešní době více než kdykoli jindy cynické a nezodpovědné.

Lenka Vavrušková, Zlín

Bez krasopisu

Respekt 6/2012

Grafičce Radaně Lencové gratuluji k písmu Comenia Script! Nastoupila jsem do 1. třídy v roce 1950, co já se natrápila s krasopisem! Neustálé opisování textů za trest, pionýrské závazky, že už nebudu škrábat jako kocour, špatné známky a občas sešit pro výstrahu na třídní nástěnce. Přitom jsem prostě nebyla schopna psát hezky.

Jsem „pravolevá“, čili ani pravák, ani levák, obě ruce mám spíše „levé“. A problémy s jemnou motorikou. Dodnes píšu jako čuně, ale na PC všemi deseti (s překlepy…). Kamarádka učitelka mě teprve nedávno (!) upozornila, že jsem lehký dyslektik. No, vystudovala jsem VŠ a vychovala dvě děti i bez krasopisu (a to jsem profesí redaktorka!). Jsem ráda, že mého vnoučka nikdo netrestá za nepěkné písmo (ty geny…). Moje babička krasopis ovládala, ale také prala v neckách na pavlači. Kterou tradici udržovat?

Marcela Borgisová

Bombardýno pod Smrkem

Respekt 5/2012

Chtěl bych pochválit sloupek Karolíny Vránkové s názvem Bombardýno pod Smrkem. Velice se mi tento text s originálním smyslem pro humor líbil. Moc pěkně napsané.

Adam Puščák


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Zraněné SlovenskoZobrazit články