Když nad ostře řezaným kaňonem řeky Columbia zapadá slunce, pronikají poslední paprsky až na pódium amfiteátru Gorge a nabízejí návštěvníkovi úchvatnou scenerii. Pro tuto dispozici bývá přírodní scéna v řídce obydlené pustině státu Washington považována za jedno z nejkrásnějších koncertních míst ve Spojených státech. Když tu ale v roce 1996 vystoupila před dvacetitisícovým davem rocková kapela Screaming Trees, ovládaly zpěváka Marka Lanegana zcela jiné pocity než okouzlení výhledem. Narodil se tady. A přesně v místě jeviště bývalo na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let hráškové pole, kde si jako teenager vydělával během sklizní.
Bral tento koncert jako potvrzení, že uspěl. Vyhrál první životní bitvu, kterou bylo překonat skrze hudbu mantinely dělnického maloměsta. Unikl z jeho beznadějné atmosféry. Podařilo se mu to stejným zázrakem jako mnoha dalším kapelám ze seattleské oblasti (Nirvana, Pearl Jam, Soundgarden), s jejichž pocity frustrace se na počátku devadesátých let ztotožnily miliony fanoušků po celém světě.
Nebyla to však zdaleka Laneganova poslední bitva. Módní třeštění kolem grungeové vlny, kdy se z jeho odrbaných přátel z kapel Nirvana nebo Alice in Chains staly mezinárodní celebrity, přežil hlavně díky tomu, že vždy zůstával v jejich stínu. Na rozdíl od Kurta Cobaina překonal drogovou závislost a přerodil se také hudebně.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
