V ekonomické obci vypukla koncem loňského roku vzrušená debata o přiměřenosti úsporných programů, které provádí řada zemí v Evropě. Podnětem k debatě byly dvě studie Mezinárodního měnového fondu, jež reagovaly na rozpaky mnoha ekonomů a politiků nad obtížemi, s jakými snižují schodky svých rozpočtů státy od Řecka až po Irsko.
Hlavním argumentem se stala veličina z ekonomických modelů zvaná fiskální multiplikátor. Tato veličina měří, jaký vliv má změna rozpočtového schodku na objem produkce v dané zemi. Jak je zkušenějšímu čtenáři zjevné, definovat takovou veličinu je mimořádně obtížné. Jak určíme, o kolik se změnil hrubý domácí produkt „kvůli“ změně rozpočtové politiky? Pokud například klesl HDP v Řecku v roce 2011 o 7,1 procenta a v roce 2012 o dalších 6,4 procenta, je celý pokles způsoben rozpočtovou politikou? Jaký vliv měl pokles poptávky po řeckých vývozech v Evropě a jaký vliv mělo snížení počtu turistů, kteří do Řecka nejeli, protože se báli stávek?
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc
