Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) dostane brzy dalšího šéfa. V sedmileté existenci už šestého. Bude mít co napravovat.
Ještě před pár lety vyvolávala změna ředitele vášnivé reakce médií i historiků. Je důležitější digitalizovat a zpřístupnit veřejnosti spisy StB, nebo by se měl ústav zaměřovat na historické bádání a publikaci knih? Nebo jak to udělat, aby profesionálně zvládl obojí?
Tato odborná rovina ovšem z debat vymizela. Pokud teď média reagují na dění v ústavu, týká se to vnitřních válek a nepřehledných osobních sporů. Ústav ztratil prestiž v Česku i zahraničí, v únoru dokonce vystoupil z Platformy evropské paměti a svědomí – respektované společnosti téměř padesátky historických ústavů evropských zemí, které spravují a zkoumají dokumenty z dob komunismu a nacismu.
Důvod, proč český ÚSTR platformu opustil, je podobně pobuřující a malicherný jako spousta hádek, které se v něm odehrávají. Se zdůvodněním, že „nemíní nikoho kádrovat“, odmítlo vedení ústavu sdělit představitelům platformy, jestli zaměstnává bývalé komunisty. Důvod dotazu je přitom znám: do stanov platformy patří, že členské ústavy nesmějí zaměstnávat nikoho, kdo byl placeným funkcionářem vládnoucích totalitních stran. Podle platformy ale současné vedení ÚSTR na otázku odpovědělo jen slovy o nepřípustném…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
