Ještě jeden díl

Naposledy se to stalo před dvěma týdny u čtvrté řady politického dramatu Dům z karet (House of Cards). Diváci seriálu z internetové televize Netflix, která už tradičně zveřejnila naráz celou třináctidílnou sérii, se rozdělili na dvě skupiny. Ta první se na eskapády Kevina Spaceyho v roli amerického prezidenta Underwooda dívá jako na klasický seriál – novou epizodu si pustí jednou dvakrát týdně a seriál jim vydrží i tři měsíce. Druhá a stále početnější kategorie diváků se ovšem do seriálu ponoří tak, že ve světě politických intrik stráví několik hodin v kuse a celou řadu zvládne i za víkend.

Fenomén, který v posledních několika letech mění televizní svět, dostal v angličtině název odvozený od slova binge, které označuje nadměrné pití alkoholu: binge-watching, česky tedy něco jako nezřízené sledování. Kouzlo „seriálových maratonů“ poprvé objevili američtí diváci na konci devadesátých let, kdy se tehdejší hity jako Zákon a pořádek nebo Pohotovost objevily na DVD po celých sériích. Se zrychlováním internetu, které umožnilo seriály stahovat ve velkých dávkách, se po přelomu tisíciletí tahle cesta postupně začala otevírat čím dál většímu množství lidí. Skutečně se však binge-watching rozšířil před několika lety s nástupem internetových televizí – placených streamovacích služeb, kde divák může zhlédnout filmy nebo seriály na vyžádání.

Jejich nejvýraznějším zástupcem je právě Netflix, který v roce 2013 začal vyrábět i vlastní seriály, aby si upevnil…