Na gauči seděla jeho dvanáctiletá dcera a sledovala na videu film americké provenience. Dcera často chodí na vycházky se svým psem a tráví hodně času o samotě sledováním filmů. Zhruba tohle – na podstatně větším prostoru a v detailech – jsem se před pár lety v rámci přípravy textu pro Respekt dočetl ve spise bývalého agenta komunistické tajné služby. V ten okamžik jsem měl nepatřičný pocit, že lezu do pokojíčku své kamarádky a bývalé spolupracovnice – jí se totiž citovaná poznámka estébáků z roku 1988 týkala. V tu dobu jsem začal vážně pochybovat o oprávněnosti svého nadšení pro co nejširší přístupnost všech dokumentů StB a pochyby mě neopustily dodnes. Přesto mě potěšilo čerstvé rozhodnutí Ústavního soudu, že na přístupnosti spisů StB se nic nemění a že se v nich nebudou začerňovat žádné údaje.
Soudci se odkazují na své rozhodnutí z roku 2008 a připomínají to, co mnozí z nás zapomněli. „Poznání historických pramenů a dalších svědectví o komunistickém režimu umožňuje lépe pochopit důsledky systematického ničení tradičních hodnot evropské civilizace, vědomého porušování lidských práv a svobod, morálního a hospodářského úpadku provázeného justičními zločiny a terorem proti nositelům odlišných názorů, zneužívání výchovy, vzdělávání, vědy a kultury k politickým a ideologickým účelům.“
Podle ústavních soudců existuje sice riziko, že některé informace StB mohou být nepravdivé nebo se mohou týkat intimního života sledovaných, ale přesto je nutné tyto údaje zpřístupnit. Nikoli…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
