Kulturoložka Ulrike Notarp z Univerzity Karlovy sbírala dva roky seznamovací inzeráty v Česku, Polsku a Německu. Zkoumala, jakého partnera a partnerku lidé na seznamkách hledají a jak se tyto sny v jednotlivých zemích liší. Letos na jaře vyjdou výsledky analýzy knižně.
Z každé země jste nashromáždila 2000 inzerátů. Ze kterých médií jste vycházela v Česku?
Na rozdíl od Německa, kde seznamovací inzeráty běžně vycházejí v denících, jsem byla odkázána na Annonci, Avízo a Spirit. Zastoupeni byli autoři od 20 let až po seniory, většina byla ve středním věku.
Vynechala jste nejpodstatnější část seznamek, ty on-line. Proč?
Tištěné inzeráty měly tu výhodu, že umožnily zkoumat texty, které ti lidé skutečně sami napsali – ne výsledky toho, co zaškrtali do nějaké šablony. Šli tak do většího detailu, přišlo mi to autentičtější.
Proč jste se do analýzy seznamek vůbec pustila?
Napadlo mě, že by mohlo jít ze seznamovacích inzerátů vyčíst, co lidé v jednotlivých kulturách považují za dobrý život, co si přejí pro svoji budoucnost – jaké vzdělání vyžadují od svého partnera, jak by měl být zajištěn, jaký typ vztahu hledají, co pro ně představuje ideální náplň volného času. A že tak bude možné kultury jednotlivých zemí porovnat.
Co jste se dozvěděla o Češích?
Češi velmi striktně oddělují práci a volný čas a život se pro…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
