Není úplně obvyklé, že se jedenáctiletý kluk vzdá dárků k narozeninám a místo nich chce peníze pro chudé děti. A není úplně obvyklé, že to tak pokračuje další dva roky. Když o tom třináctiletý Maxim Dananchy vypráví, zní ale naprosto přesvědčivě. „Většinu těch věcí jsem nepoužíval. Je to plýtvání a takhle se to dá využít na dobrou věc.“ Jeho narozeninové oslavy se tak staly charitativními sbírkami.
Maxim měl pro své rozhodnutí velkého inspirátora. Před třemi lety mohl se spolužáky ve své třídě z Mezinárodní Montessori školy v Bruselu mluvit asi půl hodiny přes Skype s Kajlášem Satjárthím. Indický osvoboditel desetitisíců dětí z otroctví v té době zrovna dostal (společně s mladičkou Pákistánkou Malálou Júsufzajovou) Nobelovu cenu míru. „Do té doby jsme o dětské práci nevěděli, v zemi, jako je Belgie, máme to štěstí, že o něčem takovém ani netušíme,“ říká Maxim a jeho učitelka Samantha Tan Gan dodává: „Vyprávěl jim tenkrát svůj příběh. A vysvětlil, že i když jsou ještě děti, můžou něco změnit.“
A tak začali. Uspořádali závod v běhu na šest kilometrů a peníze ze sázek, které rodiče uzavírali, byly prvním příspěvkem. Secvičili divadelní hru – o dětech, které protestují proti dětské práci – jako začátek kampaně. Pak sháněli podpisy pod petici za právo dětí na vzdělání. Prodali asi padesát triček potištěných obrázky a hesly proti dětské práci a otroctví. Rok co rok na školním vánočním trhu prodávají vyrobená přáníčka, lízátka, čokolády a peníze schraňují na svůj projekt.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
