Zkušební otázka do hodiny Pravdy a lásky pro mírně pokročilé: Jak by se zachoval minulý týden Václav Havel během návštěvy Aun Schan Su Ťij v Praze?
Za a) tvářil by se, jako by se nechumelilo, a setkal by se s ní se stejnou srdečností a obdivem, které projevoval v čase jejího věznění, kdy ji s úspěchem navrhl na Nobelovu cenu míru.
Nebo by za b) její návštěvu ignoroval na protest proti lhostejnosti, s níž se dnes Su Ťij staví ke genocidě muslimské menšiny Rohingů, jež v její Barmě už několik let probíhá. Dávalo by to logiku. Vyhánění, znásilňování a zabíjení Rohingů začalo nedlouho poté, co SuŤij s úspěchem završila svůj dlouholetý vzdor proti barmskému vojenskému režimu a dohodla se s ním na dělbě moci mezi armádou a opozicí. Sama se sice kvůli „šikovně“ nastaveným zákonům jako bývalá manželka Brita nemohla stát prezidentkou, přijala tedy aspoň post ministryně zahraničí.
Su Ťij nemůže podle mínění znalců barmských mocenských poměrů řádění armády proti Rohingům přímo zabránit. Mohla by ale dělat to, co dělala dřív možná v obtížnější souvislosti: projevit nesouhlas, postavit se na odpor, uplatnit pasivní rezistenci. Mohla by odmítnout reprezentovat zločinný stát, který se stal terčem kritiky demokratického světa.
Su Ťij však podle všeho Rohingy obětovala ve jménu udržení pozic, kterých opozice pod jejím vedením dosáhla. Je totiž pravděpodobné, že postavením se za nepopulární muslimskou menšinu by ve většinově buddhistické společnosti ztratila část své velké…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
