Říká to lidová zkušenost, říkal to Sigmund Freud a říkají to i výzkumy současných vědců. Totiž: příslušníci druhu homo sapiens vykazují zřetelný sklon vybírat si milostné partnery, kteří se podobají jejich rodičům. Pokud teď protestujete a lovíte z rodinného alba fotografie na důkaz toho, že vaše drahá polovička absolutně ničím nepřipomíná vaši matku, zadržte. Jde o pouhou tendenci, která nezvítězí pokaždé, protože při namlouvání soupeří s mnoha dalšími vlivy a faktory. Studie, jimž se mimochodem věnují i čeští vědci, však ukazují, že v našich mozcích je tahle příchylnost k rodičovským typům usazena docela silně.
Housata a lidé
Kromě otce psychoanalýzy k porozumění tomuto tématu zásadně přispěl i další Rakušan – zoolog a znalec zvířecího chování Konrad Lorenz. Když si na YouTube zadáte jeho jméno, vyskočí na vás archivní video, v němž přírodovědce na jeho venkovském statku doprovází na každém kroku hejno cupitajících housat. Lorenz s nimi testoval princip, který dostal název imprinting neboli vtištění.
Spočívá v tom, že house si okamžitě po vyklubání z vejce zafixuje jako rodiče to, co v prvních chvílích uvidí – což je samozřejmě nejčastěji husí matka –, a toho pak ve vlastním zájmu věrně následuje. Lorenz takhle dokázal podsunout zkoumaným housatům za „rodiče“ nejen sám sebe, ale třeba červený míč. Celý proces má ovšem ještě druhou fázi: otištěná podoba později v dospělosti slouží jako vzor pro hledání sexuálního partnera. Lorenzův experiment se proto…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
