Quentin Tarantino je jediný současný režisér, který dokáže vzbudit nefalšovaná očekávání, ať už si o jeho filmech myslíme cokoli. Ještě než měl kdokoli šanci uvidět jediný záběr z jeho nového snímku Tenkrát v Hollywoodu, rozvířily se kolem něj vášnivé spekulace. Zpráva, že se bude dotýkat známých vražd herečky Sharon Tate a jejích přátel, které spáchali 9. srpna 1969 následovníci Charlese Mansona, probudila hlídače piety i násilí ve filmech. Tarantinův záměr se zdál být nevkusný, senzacechtivý. Jak režisér, jehož filmy jsou plné přehnaného a otevřeného násilí, naloží s tak citlivým tématem a noční můrou, která pro Ameriku znamenala symbolický konec „radostných šedesátek“?
Nečekaně, jak ukazuje hotový film, jenž po premiéře na festivalu v Cannes doputoval nyní do české distribuce. Tenkrát v Hollywoodu je fantazií o šedesátých letech v americké filmové komunitě. Fantazií o zaniklém světě, který dost možná nikdy neexistoval. O době, kdy filmy a chození do kina ještě něco znamenaly. Snímek Tenkrát v Hollywoodu je označován za Tarantinův nejosobnější film – podle logiky, že pro režiséra, který kariéru postavil na citování filmů jiných, nemůže být nic osobnějšího než snímek o komunitě, jež ona citovaná díla vyprodukovala. To je ale příliš jednoduchá zkratka. Všechny Tarantinovy filmy jsou osobní, Tenkrát v Hollywoodu je však jeho nejchytřejší.
Bylo, nebylo…
Píše se rok 1969. Herec Rick Dalton (Leonardo DiCaprio), hvězda seriálu …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
