Žadná zpráva, dobrá zpráva

Když Česko vstupovalo do Evropské unie, zavázalo se, že v budoucnu přijme i společnou měnu, euro. K ní ovšem mají Češi dlouhodobě odpor a také čerstvý průzkum veřejného mínění, pravidelně připravovaný Evropskou komisí, ukazuje, že je pořád velký. V eurozóně, tedy mezi státy, kde se platí eurem, je podpora pro společnou měnu nejvyšší za posledních více než deset let a pohybuje se mezi 65–88 procenty, v Česku je to aktuálně jen 26 procent.

Pokud tedy chceme podmínku přijetí eura jednou splnit, bude to mnohem jednodušší, když se vztah české veřejnosti ke společné měně zlepší. Současná vláda hnutí ANO a ČSSD se však o něco takového ani nepokouší. Naopak právě vyslala signál, že někdejší proklamovaná snaha Česka je čím dál méně aktuální. Kabinet totiž zrušil – byť prý dočasně – pravidlo, podle kterého musí ministerstvo financí spolu Českou národní bankou předkládat vládě zprávu, jak na tom země je z hlediska připravenosti přijmout euro.

Naposledy ministerstvo zprávu vydalo na konci minulého roku a vyšlo z ní přitom, že Česko splňuje tři ze čtyř kritérií pro vstup. To znamená, že zdejší inflace se příliš neliší od inflace v eurozóně, že máme pod kontrolou zadlužení, a navíc se ani naše úrokové sazby moc neliší od těch unijních. Zbývalo a zbývá splnit jedinou podmínku – stát se členem mechanismu směnných kurzů nazývaného ERM II, který udává, o kolik se kurz koruny může od kurzu eura odchýlit. Euro pak lze přijmout dva roky po vstupu do mechanismu.

Stejně jako není novinkou…