Obrazy uvolněné energie

Je to zdánlivě nesmiřitelný souboj. Dvě prestižní pražské výstavní instituce pořádají ve stejný čas dvě výstavy dvou českých malířů, které jsou bez debat vrcholem letošní sezony. Výstavy Josefa Bolfa ve Veletržním paláci Národní galerie a Daniela Pitína v Galerii Rudolfinum nicméně víc věcí spojuje, než rozděluje, a kdo je navštíví obě, rozhodně neudělá chybu.

Oběma malířům je přes čtyřicet, oba absolvovali AVU, ateliéry měli dlouhý čas na stejném místě v Karlíně, zastupuje je žižkovská galerie Hunt Kastner a momentálně jsou na tvůrčím vrcholu. K výjimečné pozici, kdy jim NGP a Rudolfinum svěřily své prostory pro prezentaci desítek pláten, si museli prošlapat trnitou cestu a zejména v Česku léta poslouchali, že se věnují činnosti odsouzené k zániku. Dnes ale Bolfova výstava Tušení stínu a Pitínova Papírová věž dokládají, že u nás momentálně naopak neexistuje sebevědomější a živější výtvarný obor než právě klasická malba.

Oltáře v Matrixu

Starší má přednost. Osmačtyřicetiletý Josef Bolf se do Veletržního paláce dostal díky pozvánce od kurátora Otty M. Urbana a až do léta šéfa Sbírky umění 19. století a klasické moderny NGP, který z galerie odešel na protest proti vyhazovu jejího ředitele Jiřího Fajta. Vracet se do instituce nehodlá ani po dosazení nové prozatímní ředitelky a ve Veletržním paláci každý může vidět proč.

Mamutí stavba odráží turbulentní stav,…