Zima na Karlově univerzitě

O plagiátorství se v Česku obvykle debatuje kvůli problémům tuzemských politiků. Nedávno musela kvůli opisování ve své vysokoškolské práci odejít z vlády Taťána Malá z ANO a poté i sociální demokrat Petr Krčál. Příběh, který se teď odehrává na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ukazuje, že zdaleka nejde pouze o záležitost lidí, pro něž bývá akademická práce jen zdržením na cestě k úplně jiné kariéře. Plagiátorství postihlo i samotné strážce morálky, tedy reprezentanta univerzity. Podle čerstvého verdiktu etické komise filozofické fakulty se měl totiž opisování dopustit prorektor UK Martin Kovář. A ačkoli je v sázce nejen jméno univerzity, ale i způsob psaní vědeckých prací v Česku, reakce rektora nabírá zhoubnou podobu.

Nic ho neomlouvá

Kovářův případ se začal řešit na konci minulého roku díky aktivitě tří doktorandů filozofické fakulty. Ti vypracovali analýzu, ve které upozornili na rozsáhlé shody Kovářových prací s knihou anglického historika Barryho Cowarda. Podle doktorandů Kovář britského autora sice uvádí jako jeden ze svých zdrojů, nicméně nepřiznává, v jakém rozsahu z díla čerpal. Historik totiž převzal nejen nemalou část Cowardova poznámkového aparátu bez řádné citace, ale i znění části kapitol. Kovář se ze začátku bránil, označil jednání studentů za neetické a shodu v textech zdůvodňoval tím, že o specifické éře Stuartovců, jíž se věnuje, nelze napsat něco zásadně odlišného, než co publikují jiní historici. Nakonec ale uznal, že jeho pozice na…