Z dvojího hlasování, které Česko čeká začátkem října, vypadá to druhé jako méně výbušné. Zatímco krajské volby mohou proměnit situaci v regionech celé země, ty senátní se týkají jen třetiny obvodů. Na rozdíl od hlasování v krajích však mají volby do Senátu potenciál napřímo ovlivnit směřování české celostátní politiky. V horní komoře parlamentu mají už teď většinu nevládní strany a na Senát se v posledních letech upíná pozornost jako na orgán, který umí být efektivní opozicí jak směrem k vládě, tak směrem k Hradu. Hlasování ve třetině z 81 senátních obvodů může napovědět nejen více o tom, jak si jednotlivé strany stojí rok před sněmovními volbami, ale také jakým směrem se bude Senát ubírat.
Boj o lídra
Opoziční strany se budou snažit svoji kontrolu Senátu minimálně udržet. Podle politologa z brněnské Masarykovy univerzity Miloše Gregora je pravděpodobné, že po volbách mezi nimi vypukne souboj o to, kdo se bude moci prezentovat jako lídr opozice. „Umím si představit, že strana, která bude mít nejsilnější klub v Senátu, bude říkat, že je alternativou pro voliče do Poslanecké sněmovny,“ říká Gregor. V případě ODS je podle něj motivace k zisku největšího senátního klubu o to silnější, že ve hře je udržení postu šéfa komory, který momentálně zastává Miloš Vystrčil.
Vedle ambice moci se profilovat jako lídr oponentury vůči hnutí ANO však strany musí také řešit, jak se postavit k dlouho skloňované myšlence spojování opozice ve sněmovních volbách za rok. Podzimní volby…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
