Evropští poslanci na sklonku minulého týdne těsnou většinou zamítli návrh části svých kolegů, aby se v prostoru Evropské unie nesměly prodávat vegetariánské burgery, steaky, vegepárky a sójové maso. Přesněji řečeno: mohly by se dál prodávat, ale musely by se jmenovat jinak. Část poslanců podporovaná agrárními svazy se tím snažila zabránit údajnému „matení lidí a neférové konkurenci ze strany výrobců zboží čistě na rostlinné bázi“, jak to zdůvodnil lídr největší zemědělské zájmové skupiny při EU Pekka Pesonen.
S Pekkou Pesonenem souhlasilo české ministerstvo zemědělství. Zdejším zástupcům v unijním sněmu doporučilo, aby při hlasování zákaz názvů vegeburger a vegepárek podpořili. Martin Pýcha, šéf Zemědělského svazu ČR, po Agrární komoře ČR druhé nejvlivnější zemědělské lobby v zemi, pak vzkázal výrobcům vegetariánských pochutin, aby si laskavě našli název odpovídající složení jejich produktů, když už je musí vyrábět. „Třeba placka s rostlinnou příměsí nebo emulgovaná hmota ve střívku,“ uvedl pro tisk.
Od dob sporu o pomazánkové máslo tu zjevně došlo k argumentační otočce. Tehdy se přitom řešila stejná věc: komunistická náhražka másla, která obsahovala jen minimum mléčného tuku, se musela na popud části potravinářů přejmenovat, protože svým názvem mátla spotřebitele. Ministerstvo zemědělství se ale v tomto případě postavilo proti a táhlo boj až k soudu EU, kde ho definitivně prohrálo v roce 2015. Z pomazánkového másla se stal za roky bojů mučedník evropské integrace, a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
