Řada lidí si myslí, že procentní bod neexistuje, že je to jen výmysl ekonomů, politiků či novinářů, aby vypadali zajímavě. Další nemalá část lidí – a k nim donedávna patřila i autorka tohoto sloupku – se domnívá, že jde o synonyma, že pojmy „procento“ a „procentní bod“ znamenají totéž, a lze je tedy libovolně zaměňovat. To je ale velký omyl.
Procentní bod používáme, když chceme absolutním číslem popsat rozdíl relativních hodnot. Například když volební preference strany vzrostly z 20 na 30 procent, znamená to, že poskočily vzhůru o polovinu, tedy o 50 procent – nebo o deset procentních bodů. Pokud bychom – chybně – řekli, že preference se zvýšily o deset procent, vyšla by nám jejich nová hodnota pouze na 22 procent. Podobně třeba v nedávných prezidentských volbách ve Francii zvítězil staronový prezident Emmanuel Macron, když ve druhém kole obdržel 58,6 procenta hlasů, zatímco jeho krajně pravicová vyzývatelka Marine Le Pen získala 41,4 procenta. Macron tedy porazil Le Pen o 17 procentních bodů, nikoli procent.
Další příklad je z oblasti bydlení, které v dnešní turbulentní době všeobecného zdražování řeší spousta lidí. Úroková sazba u hypotéky je pět procent, banka ale nyní, kdy úroky letí vzhůru nebývalým tempem, zvýší tuhle sazbu na šest procent. Můžeme tedy říct, že sazba vzrostla o pětinu z původní hodnoty, tj. o 20 procent. Anebo o jeden procentní bod. Rozhodně však nelze tvrdit, že úroková sazba v naší hypotetické bance poskočila o jedno procento – v tom případě by…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
