Ostrovy národní cti

V době, kdy tenhle konflikt sahající do hluboké historie jara roku 1982 kulminoval, si pravděpodobně jen málokdo na planetě uměl pod slovem Falklandy cokoli představit. Natož aby dokázal ukázat na mapě, kde takhle pojmenované souostroví leží a v čem vlastně tkví jeho strategický význam. Vyjma Argentinců a Britů. Pro ty první byl spor o hornaté území s necelými třemi tisícovkami obyvatel (a stovkami tisíc ovcí), ležící v jižním Atlantiku 480 kilometrů od argentinského pobřeží, „dlouhodobou jizvou na národní hrdosti“. Pro Brity znamenaly Falklandy svrchované zámořské území, které je třeba bránit, pokud si je někdo dovolí nárokovat. „Porážka? To slovo neznám,“ prohlásila v oněch jarních měsících britská premiérka Margaret Thatcher zvaná Železná lady. A také „hašteřivá a hysterická válečná štváčka“ a „symbol britské imperiální a koloniální politiky“, jak ji vykreslovala dobová československá média. Neznalost slova „porážka“ se v každém případě dala číst jediným způsobem: hodláme dosáhnout svého všemi způsoby, tedy i silou.

A razantní silou to nakonec bylo, za použití loďstva, námořní pěchoty a letadel. Pokud se před samotným válečným konfliktem vrátíme zpět v čase, o Falklandy (v latinskoamerických zemích nazývané Malvíny) už od 16. století vedlo spory více zemí. Fakt, kdo je vlastně objevil, není jednoznačný. Nejčastěji je prvenství připisováno Johnu Davisovi a jeho britské výpravě v roce 1592, hovoří se ale také o Portugalci Estêvãovi Gomesovi o šedesát let dříve. V roce…