Riziko? Velmi vysoké.

Byly časy, kdy evropská válka, kterou rozpoutalo Rusko na ukrajinském území, pomalu ustupovala z čela evropské pozornosti. Fungovala jako další vražedný, ale zaseklý konflikt na kraji kontinentu. Ty časy jsou pryč.

Minulý týden naznačil, jak rychle se mohou během pár dní posunout věci vpřed. Na počátku týdne tajemné podmořské exploze poničily potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Jedna z důležitých cest, kterou mohl do Evropy proudit ruský zemní plyn, byla utnutá. Na jeho konci Rusko oficiálně (a na slavnostní ceremonii v Kremlu) anektovalo čtyři ukrajinské oblasti, které částečně okupuje. „Je to vůle milionů lidí a bude to tak navždy,“ řekl při slavnostním podpisu dokumentů o připojení čtyř území k Rusku prezident Putin. Tím svou zemi a její ukrajinské sousedy zamotal do krvavé války ještě hlouběji, ještě složitěji a nejspíš na ještě delší dobu.

Všechno je jinak – nebo ne?

Ruský politický tah se očekával. Putin okupuje kromě Krymu části území ve čtyřech ukrajinských administrativních celcích – u Luhansku, Doněcku, Záporoží a Chersonu. Oblasti kolem Luhansku a Chersonu okupuje v podstatě celé. Doněck a Záporoží kontrolují Rusové jen zčásti a samotné město Záporoží je bezpečně ukrajinské. Ve všech čtyřech lokalitách, které mají pod kontrolou, uspořádaly ve druhé půlce září ruské okupační síly něco, co nazývaly referendem, a na základě zfalšovaných výsledků vyhlásily, že místní obyvatelstvo si přeje připojení k Rusku. To Putin obratem udělal.

Ruské…