Česká soda 2023

Mohla by se dnes ve veřejnoprávní televizi vysílat zábava, jakou kdysi provozoval herec Jiří Krampol, když parodoval česky mluvící Vietnamce? Asi ne, každopádně takovou otázku si ani nikdo neklade. Proč se ale mnozí opakovaně ptají, jestli by dnes mohla televize vysílat legendární Českou sodu? To opět s nepřeslechnutelnou nostalgií zaznívalo i minulý týden, kdy se připomínalo třicet let od vzniku tohoto proslulého seriálu skečů.

Odpověď je asi jasná: Krampolovy scénky původně z osmdesátých let si tak prvoplánově braly za terč menšinu, že dávno přestaly být vtipné. Ale nedopadlo by to s Českou sodou v očích mnoha lidí stejně? Mohl by humor, jehož součástí byla kromě urážení politiků i ironie vůči invalidům, vězňům koncentračního tábora nebo romským dětem, fungovat pro pobavení i v době zvýšené citlivosti? Ať už je odpověď jakákoli, na této debatě je nejzajímavější, že se obecně týká českého humoru a jeho role ve veřejném prostoru.

Výsměch jako obrana